KONCEPT DIORÁMY
Na začátku si určíte co vlastně chcete stavět určete si "čas, místo a co se na diorámě bude odehrávat" a k danému tematu si prostudujte aspoň základní podklady. Určete si jestly se budete historie držet jen okrajově nebo jí budete přesně kopírovat
ROZMĚRY
Jestli stavíte jednu z prvních diorám, snažte se ve všem omezovat. Nejvíc kvůli času. Nevymejšlejte diorámu se 3, 4 vozidly spoustou figur a složitou kompozicí pravděpodobně jí stejně asi nedokončíte. Taky se totiž behem stavby budou vyvíjet vaše schopnosti a bude to znát. Na první diorámi uplně postačí jedno vozidlo 1 - 3 figury a maly terén vozidlo + 3 - 5 cm na všechny strany.Víc zbytečného okolí bude stát navíc čas a materiál.
KOMPOZICE
Na začatku si vše skusmo rozestavte ať víte jak bude dioráma asi vypadat a proč tam vlastně každý kus je. Nechte to tak říkajíc uležet třeba přes noc ráno to můžete vidět jinak.Teto fazi se maximálně věnujte a nic neuspěchejte. Vyvarujte se u podložky prázdných rohú to radši delte kulatou podložku než do rohu cpát odhozený materiál (zbraně, bedny, kanystry atd...)
VIZUÁLNÍ PSYCHOLOGIE
V první fázi se jako pozorovatel soustřeďte na celkový dojem celého díla a identifikujte hlavní komponenty diorámy. V druhé rozlišujte detaily V této fázi si diorámu prohlížíme jako při čtení zleva do prava proto by vlevo (z pohledu pozorovatele) měly bít míň důležitý věci které nás zavedou k pointě vpravo. Ve třetí teprve zkoumáme detaily. Pokud máte diorámu slušné kvality pozorovatel projde všechny tři fáze. Takže pokud máte barák před nim kamión s kanónem a tří bavící se postavy - postavy budou vpravo, budou nositelem "akce".
POČTY
Počet by měl být lichý. Nevim proč to tak je, ale funguje to. U techniky je to těžší dodržet ale u figurse to dá zvladnout.
ZHUŠTĚNÍ
Všechny komponenty se snažte co nejvíc zhustit. Ušetříte si práci při vytváření většího prostředí. Může to být i za cenu nelogičnosti - například žadnej voják by nechtěl bejt blízko střílejjícího tanku atd. , nebo za cenu toho, že komponenty dáte do různé výškové úrovně. Zhuštění ale nesmí odvádět pozornost od hlavního děje k postraním detailům, vedlejších komponent taky nesmí bejt moc.
VYSOKÉ SVISLÉ PRVKY
Najdeme je snad v každé dobré diorámě. Pavidlem je, že by měly svou výškou přesahovat hlavní oběkt, ale nezakrývat ho. Slouží k přitáhnutí pozornosti pozorovatele, protože výrazně vyčnívaji nad své okolí. Zároveň donutí pozorovatele se ohnout a koukat na diorámu spíš z boku, než ze shora. K tomuto účelu poslouží třeba roh budovy, stožár, sloup, dopravní značka, semafór........
VYVÁŽENOST
Prvky v diorámě by měly bejt rozloženy vyváženě. To ovšem neznamená souměrně. Každá pravidelnost naopak škodí celkovému dojmu, působí totiž uměle. Pokud jsou dva vojáci před a dva za vozidlem, je topříklad simetrie, pokud sou tři před vozidlem, je to přiklad vyváženosti.
ROVNOBĚŽNOST
Z hlediska vizuální psychologie je asi nejhorším zabijákem vzájemná rovnoběžnost hran - jak oběktů v diorámě, tak s okrajem diorámy. Rovnoběžnosti se snažíme vyhnou za každou cenu, třeba i tím že zvolíte oválnou základnu diorámy.Při rovnoběžnosti vzniká dojem, že celá scéna byla navržená tak aby "sedla" napředem vybranou podložku. Ve skutečnosti vždy přispůsobujte podložku předem naplánované diorámě.Taky se vyhejbejte rovnoběžnosti dvou oběktů, v tomto případě stačí jen několika stupňová odchlka a hned to vypadá jinak, a dojem je lepší. Asi nejlepší je, pokud hlavní oběkt směruje víceméňe diagonálně. Pozorovatel má věší pohled na oběkty. Dobrou fintou je vytvořit mírný naklon (třeba ulice), ale nepřehánějte to, myslete na měřítko a realnost.
DISCLAIMER
Všechna tyto pravidla je dobré dodržovat. Pokud ale máte skvělý nápad, který je popře, zapomeňte na ně!
RÁMEČKY
Tato část se nejvíc podceňuje. Je nutné si uvědomit že rámeček je součástí prezentace. Pokud diorámě vějujeme hodně práce, chce taky kvalitní rámeček nebo podložku. Nejlepší dojem obvykle udělá jednoduchá tmavě namořená lišta seříznutá na pokos, ne lepena na tupo. Lem terénu by nikde neměl vyčnívat, všude by měl být při pohledu z ptačí perspektivy zakryt terénem.
TERÉN
Pro ztvárnění terénu je třeba vybrat co nejlehčí materiál. Hodně se osvědčily desky z materiálů Styrodur a Styropor, který se používaj k izolaci staveb.Materiál je to pevný, dá se snadno krájet nožem. Alternativní možností je použití montážní pěny ve spreji. Vyhýbejte se použití pěnového polystyrenu a sadry. Sádru, tmely a jiné stavební materiály je naopak nejlepší použít na povrch terénu. Nezapomeňte je probarvit jinak jaky koliv malý odrolený kousek bude jasně vidět. Sádru smícháme s disperznim lepidlem aby nepraskala.
VODA
Při spracování nikdy nepoužíváme rámeček nebo lem jako ohrádku pro nalití vody, ačkoliv se nabízejí. Dáme tím vyniknout faktu, že většina přípravků na zpodobnění vodyu krajů vzlína a elastika tak dostává zabrat. Pozorovatel nemá posit pokračování prostoru, ale naopak jeho ohraničením. K dobrému dojmu také přispívá, že pozorovatel vidí pod hladinu z boku. Při použití některých epoxidů pozor na zahřívání během vytvrzovaní, které může zlikvidovat ponořený model.Před použitím většiny přípravků je nezbytné experimentovat a v případě vody to platí dvojnásob.
BUDOVY
Pokud nepotřebujete v diorámě mít vše z papíru tak na trhu je velké množství výrobků které se dají dále upravovat. U nás je "leaderem" firma Plus Model, která vyrábí velké množství doplňků do diorám. Pokud umíte z vakuformamy tak se dají sehnat budovy firmy MiniArt. Pro stavbu budovy od nuly platí známa pravidla - dostatek podkladů, znalos základních konstrukčních pravidel a cit pro detail. Stěny budovy se daji nahrubo vyřezat ze Styroduru (tvrzený polystyrén) a potáhnout tmelem, případně rovnou nabarvit.Na štuky, reliéfy a další vylepšení fasád můžeme použít dřevěné a plastové profily, modelovat z dvousložkového tmelunebo zhotovit odlitky. Cihly se dají vyrýt přímo do Styroduru, nezapomeňte že standardní měřítko cihly v 1:35 je 6,4x3,2x2,1mm.
Ve stavbách nemá cenu tvořit řezy interiérem atp., pokud interiér nebo jeho děj neni pro diorámu nějak důležitý. V opačném případě je to do velké míry plítvání časem, penězi a prací. Stejné pravidlo platí pro ruiny, opět kromě případu kdy je děj uvnitř a naopak je ignorován okolní prostor. Stavu ruiny musí odpovídat množství sutin okolo a zanedbání okolí. Pro lepší představu si stačí prohlédnout dobové fotografie nebo fotky z řízených demolic.
VEGETACE
Je jednou z nejtěžších kategorií doplňků diorám (hlavně pokud de o listnaté stromy) a přitom zároveň nejpodceňovanějších. Kvalitně ztvárněná vegetace může zaujmout laického pozorovatele, protože de o věc, která je pro něj z celé diorámy nejbližší. Je s ní narozdíl od vojáků, bojové techniky nebo ruin domů v každodením kontaktu. Problematice vegetace se řada modelářů chytře vyhýbá podzimním a zimním prostředím. V tomto ohledu doporučuji zabrousit mezi vláčkaře. Ti už dávno nepracují se zářivě zelenými posypy z obarvených jemných pilin, ale mají k dispozici materiály, které my příliš neznáme, a nad nimiš nám při stavbě diorám zaplesá srdce.
Navíc naši vláčkařští výrobci patří mezi kvalitativní leadry světového trhu, k dispozici máme řadu doplňků špičkové kvality firem Model Scene a Polák. Přestože sou modely v podstatně menším měřítku, je spousta z nich skvěle využitelná i třeba v 35 - třeba nízké keře můžeme transformovat do role bujného trávníku. Pokud je dobře zpracované, dá se v diorámách použít leptané listí firmy Eduard a Hauler. Za základ kmenů stromů můžeme použít borůvčí, kořeny náletových jehličnanů nebo pokud k nim máme přístup, zlikvidované bonsaje. Kvantum informací na téma vytváření vegetace najdeme v článcích Pavla Švejdy a Martina Schustera z Modeláře ročníků 2004 až 2006. (v budoucnu se zkusim dohodnout s moderátory a podobnym stylem jako je toto vlákno ho nadále rozšiřovat o rady z Modeláře.....je to přece pro nás všechny)
FIGURKY
Jsou v diorámě nositeli akce, proto se na ně nejdříve soustřeďuje pozornost. Základem je dobrý výběr figury a alespoň průměrná kvalita malby. V pětatřicetině je výběr enormní. Pokud chceme vytvořit něco neobvyklého, nezbude nám, než konvertovat a upravovat pózy. Drobné konverze a změn póz kupodivu nejsou příliš náročné, na rozdíl od kompletního vymodelování figury od nuly.
Nejmarkantnější problém figur je úchop předmětů. Kvůli snadnějšímu sestavení ruce předměty a zbraně nedrží, ale jsou v nich podivným způsobem položeny. Pak nezbývá, než je zevnitř v místě kloubů prstů naříznout a ohnout, případně si vypomoct nahrazením tenkými válečky z dvousložkového tmelu.
BOJOVÁ TECHNIKA
Drtivá většina stavitelů diorám přichází z řad bojovkářů a nese si odtud některé zvyklosti, jež se při stavbě mohou projevit. Asi nejpodstatnějším je zlozvyk, který pracovně nazývám „syndrom předetailování“. Pokud zkušený bojovkář pracuje na diorámě, má tendenci vyvažovat začátečnické nedostatky v ostatních kategoriích flagelací dalšího vylepšování toho, co umí – bojové techniky. Za špatně namalovanou figuru ještě dva dny práce ne nejjemnějších odřeninách… Za ne zcela povedený strom otevíratelné zámky na schránkách na munici… Přitom základním předpokladem kvalitní diorámy je vyváženost všech komponent, takže správný postup by měl být: stavba techniky skoro v základu a většinu času strávit na figurách, budovách a vegetaci.
tak to je vše co v základu bylo napsáno...koncem roku 2011 vyšel speciál Dioráma II ale tam sou psány přímo už příklady co a jak udělat....