HMS Glowworm / GPM / 1:200 / HOTOVO

[Bakulda]

vystřihovánka

formát A4
návod 1 strana jazyk ? PL, EN, DE
kresby 6 stran
díly 9 stran

tisk ostrý, barvy jasné, pohoda






TTD a "trocha" historie: (myslím, že si tato loď pár řádek rozhodně zaslouží)

název - HMS Glowworm (světluška), typ ? torpédoborec, třída ? G, kódové označení - H92

Zahájení stavby 15.08.1934 loděnice John I. Thornycroft & Company Ltd. ve Woolstonu, Velká Británie
Spuštění na vodu 22.07.1935
uvedení do služby 22.01.1936
vyřazení ze služby 08.04.1940 potopen v Norském moři



základní údaje

délka 98.45 m
šířka 10,06 m
ponor 3,78m
výtlak standardní 1,345 t plný 1,854 t

výzbroj

4x120 mm (4xI)
8 × 12.7 mm (2×IV)
10 × torpédomet 533 mm (2×V)
2x vrhač hlubinných bomb

pohon

3x 3-bubnový kotel Admiralty
2x parní turbína Parsons
2x šroub
výkon 34000 hp
rychlost max. 36 uzlů
zásoba paliva 470 t
dosah 5530 námořních mil při rychlosti 15 uzlů

posádka

kapitán lodi nadporučík Gerard Broadmead Roope


mírová - 145 členů
válečná - 9 důstojníků + 140 poddůstojníků a námořníků


Glowworm v rozbouřeném moři, pravděpodobně na začátku druhé světové války

Torpédoborec byl uveden do provozu v meziválečném období a původně sloužil v Středozemním moři. Měl krátkou, ale úspěšnou kariéru ve druhé světové válce.
8.4.1940 eskortoval s třemi torpédoborci Greyhoun, Hyperion a Hero bitevní loď Renown a doprovodné minolovky, plující k vyčištění vstupu do
přístavu Narvik od min. Po nehodě, kdy jeden člen posádky spadl přes palubu se Glowworm opozdil za ostatními loděmi. Přibližně v 8:30 dostal
víceadmirál Whitworth zpávu od Glowwormu, který v 7:59 hlásil kontakt s dvěma nepřátelskými torpédoborci. V té době byl Renown asi 260km od
Glowwornem udané pozice. Renown a Greyhound se otočili a nasadili potřebný kurz při maximální možné rychlosti. Další zprávy z Glowwormu
hovořili o souboji s velkou německou převahou. Poslední pocházela z 8:55. Od té doby až do konce války nebyl osud torpédoborce a jeho posádky známý.

Dva torpédoborce, o kterých mluvila zpráva ze 7:59 byli součástí německých sil, které objevila britská letadla o den dřív, 7.4.1940,
ale z důvodu špatného počasí s nimi ztratili kontakt. (Na 9.4.1940 byla stanovena invaze do Norska, vylodění krylo silné seskupení,
které kromě jiných tvořili i bitevní křížníky Gneisenau a Scharnhorst, těžký křižník Admiral Hipper a větší množství torpédoborců.)
Asi v 7:10 hlídky na Glowwormu zpozorovali německý torpédoborec Z 18 Hans Ludemann, po identifikaci a dvou salvách z britské lodě
se německý torpédoborec stočil a dal se rychlostí 35 uzlů na ústup. Krátce na to došlo ke kontaktu s další německou lodí,
torpédoborcem Z 11 Bernd von Arnim, který byl poškozen vlnobitím. Došlo k přestřelce, ale ani jedna loď nebyla zasažena.
Němec však vyslal signál hlavnímu seskupení. Na pomoc byl vyslán těžký křižník Admiral Hipper, který se plavil nedaleko.

těžký křižník Admiral Hipper, rok 1939

V 8:57 došlo ke kontaktu a identifikaci. Vzhledem k drsnému počasí, rychlosti a dalekonosným dělům Hippera se nadporučík Roope
rozhodl postavit křižníku a bojovat. Hned první salva z 203mm kanónů Hippera zasáhla velitelský můstek Glowwormu.


Ten odpálil salvu tří torpéd, kterým se ale Hipper vyhnul. Glowworm inkasoval řadu zásahů z těžkých děl Hipperu a začal hořet.
Nadporučík Roope si uvědomil, že je jen otázkou času, než se jeho loď potopí a rozhodl se ještě pro jeden pokus o zničení protivníka.
Vydal rozkaz o položení kouřové clony, za kterou se ukryl. Hipper zaplul do oblak kouře a začal hledat britský torpédoborec. Ten se
však nečekaně vynořil z kouřové clony a směřoval co nejvyšší možnou rychlostí přímo na německý křižník.


Glowworm se rozhodl taranovat německou loď, narazil do její přídě, kde vytvořil asi 40 metrovou díru ve vnější obšívce a pancéřovém plášti.
Nárazem došlo k fatálnímu poškození torpédoborce. Po vyhlášení rozkazu k opuštění lodi a po otevření zaplavovacích ventilů se hořící Glowworm
převrátil a potopil. Pouze 31 ze 149 členů posádky přežilo, z nichž ovšem ještě dva zemřeli další den na otravu z nafty a byly pohřbeni do moře.
Kapitán Hipperu Hellmuth Heye nařídil vylovení přeživších námořníků které trvalo více než hodinu.


Nadporučík Roope byl naposledy viděn na konci jednoho z lan vhozeného na záchranu z křižníku. Bohužel kombinací velké vlny a naprostého
vyčerpání Roope lano pustil a spadl zpět do vody, poté ho již nikdo neviděl. Se zajatci bylo zacházelo s respektem a uznáním.
O týden později bylo 29 mužů vysazeno ve Wilelmshavenu a zbytek války prožili jako váleční zajatci. Šlo o první akci v druhé světové válce,
kdy bylo uděleno nejvyšší britské vyznamenání - Viktoriin kříž, který obdržel in memoriam velitel Glowwormu nadporučík Gerard Broadmead Roope.
Rozhodnutí udělit toto vyznamenání bylo částečně ovlivněno zprávou kapitána Hellmutha Heye z lodi Admiral Hipper,
kterou zaslal na britské úřady prostřednictvím Červeného kříže, kde popsal statečnost a odvahu velitele Roopa při nerovném souboji obou lodí.
zdroj: Moře v plamenech

[Bakulda]

Hledání podkladů a přípravu tohoto vlákna jsem si řádně užil, a teď se jde lepit.
Zatím to budou opravdu drobnosti, jako například záchranné kruhy.






Opět jsem si užil sériovou výrobu, jedná se o držáky munice do hlavních děl.



Dále se v návodu uvádí, že je při konstrukci nutná přesnost, v případě úspěchu prý bude model atraktivnější. Tak jsem na to zvědav




Všiml jsem si, že v ostatních vláknech staveb lodí se většinou nachází fotka s vyřezanou kostrou, tak tady je ta moje.







Kostra je hotová, musím se pochválit, zatím rovina, kam oko dohlédne, (klidně to ale mohlo být ještě rovnější).








Nyní jsem si vybral hlavní výzbroj v podobě čtyř děl ráže 140mm Mark IX.
Zatím je vše pouze vyřezáno a už teď přicházím na skrytá úskalí tohoto měřítka.
No a co teprve až to budu lepit.



Jak tak koukám na tu fotku, úplně jsem zapomněl na to hlavní - to jest hlavně




Momentálně spíš než co by jsem chtěl lepit, lepím to na co nepotřebuji tolik souvislého času a klidu jako například hlubinné nálože.






Trošku jsem pohnul s protiskluzovou úpravou paluby.
Začal jsem na střední části paluby, kde je jí nejvíce.
Jedná se o pásovinu o rozměru 0,5 x 2 mm.








Hop sem, hop tam.

Od pasoviny jsem si odskočil k lepení kanónů. Stočit hlavně v tomto měřítku je opravdu
dobrá zábava, určitě jsem nevystoupal na Olymp, ale na Sněžku stoprocentně.









Děla hlavní výzbroje jsou hotová, na usazení na palubu a nástavby si ještě chvilku počkají.








Na prostřední palubě už žádný námořník neuklouzne

[Bakulda]

Tak a posádka má s klouzáním po palubě utrum.







Neustále skáču mezi lícováním velkých dílů jako je paluba a obšívka a lepením těch menších. V tomto případě...









Prostřední nástavba by mohla být hotová, na prázdném místě bude ještě umístěn
reflektor, ale zatím se mi nedaří ztvárnit jeho podobu tak, abych byl spokojen.







Komíny jsou zatím bez jakýchkoliv trubek, trubiček, žebříku a pochozí lávky. Je toho ještě dost.







Všech 183 okapniček je v různém stádiu rozpracovanosti, zde je prvních 8 vlaštovek
na ukázku, zatím samozřejmě položených nasucho. Papír je použit tl. 0,06 mm.



O jakou velikost se to vlastně jedná.







Tak, dnes Vás naposledy otravuji s okapničkami. Všech 183 kousků je hotovo, teď půjdou
do krabičky a chyby v nedokonalém nabarvení odstraním až po umístění na model.
Na 100% se najdou mezi jednotlivými kusy viditelné rozdíly, ale v tom množství
prostě jeden jako druhý nikdy nebude. (alespoň v mém případě je tomu tak)







Čluny na ruční pohon jsou kompletní, teď ještě jeden motorový.







Hotový motorový člun









Dnes jsem se snažil vypreparovat ovládací kola ventilů k torpédometům.
Snad si jich Štefíno ve finále někdo všimne

[Bakulda]

U torpédometů mi schází dodělat žebříky, a protože na ně sháním barvu odskočil jsem si na chvilku do míst na které jsem zase potřebné věci konečně sehnal.

Nejhorší ze všeho bylo, že když jsem to poprvé dodělal a přišel na řadu závěrečný test, tak se jako na potvoru nestalo vůbec nic
(a to jsem to v průběhu lepení tolikrát zkoušel). Bohužel rozebrání a opětovné slepení reflektoru mu na kráse rozhodně nepřidalo, ale alespoň to již funguje!

Ve finále bude jas LEDky upraven.






Konečně mi dorazily barvičky, tak jsem mohl dodělat torpédomety.
Štefínův návod na výrobu žebříků funguje výborně, tak ještě získat trochu
praxe a budou bez chyb. Hlavně mám zatím všude zbytečně moc lepidla.








Při zpracovávání zadní nástavby jsem použil nápad Shi-Sa a vnitřek budoucí osvětlené části jsem oblepil alobalem a vypadá, že jako ochrana proti prosvícení stěn to bude fungovat.







Zadní nástavba je co se týče papírových dílů kompletní, konečně jsem přilepil dávno
hotové držáky nábojů a ke slovu se také dostaly okapničky.

Takže jedna fotka měřítková



a dvě s nasucho osazeným dělem.







Dospěl jsem k názoru, že je konečně třeba něco udělat s trupem, ať to také konečně vypadá jako loď. Takže jsem
ke slovu pustil elektrikáře, a ti se hned dali do díla. Rozvody na palubě jsou komplet, teď ještě roztahat podpalubí.







Po krátké pauze jsem opět pokročil s osvětlením. Na řadu přišli přední kajuty. Pokud je zde nějaký elektronik, doufám že se mu při
pohledu na mé pěkné cínové koule neudělá zle Bohužel, sletovat sedm drátků do jednoho vzhledného spoje bylo nad mé schopnosti.







Na zádi jsem použil avizované opálení laku před letováním a rozhodně to byla dobrá rada. Šlo to celkem bez vztekání.







Poslední pohled to útrob trupu a příští fotka bude doufám již s obšívkou. Vůbec se na
tuto operaci netěším, tak nějak váhám jak se do toho zahryznout. Uvidíme jak to půjde.







Nakonec jsem hodím Světlušku ještě bez obšívky, nechal jsem se inspirovat martankem41 a do trupu přidal
podélná žebra jakožto ochranu před případným prohnutím vlastní obšívky. Uvidíme jak to bude fungoval.







Postupné lepení obšívky.







Dalo by se říci, že trup z hlavní části hotový. Bohužel, z výsledku jsem doslova nešťastný, obšívka mi absolutně neseděla s kostrou která je zřejmě
méně prohnutá (myšleno od přídě po záď) než by měla správně být. Takže jsem musel upravovat obšívku a nejhůře dopadla záď - bylo třeba vršek
zkrátit o více jak 1mm aby alespoň trochu navazovaly linky a barvy na předchozí část. Řez bohužel zasáhl do nápisů a naopak dole zase scházelo
"maso", které by zakrylo spoje u dnové obšívky. Aby toho nebylo málo v přední části jsou u horní obšívky z obou stran vidět svislá žebra kostry.

[Bakulda]

Oprava zadní části, stoprocentní to rozhodně není, ale troufám si tvrdit, že je to lepší než předchozí verze.







Na základě Vašich rad a úvah jsem na zádi spáchal kompletní uložení hřídelí + dva protiběžné lodní šrouby.

Na přídi jsem se věnoval zařízení s názvem ASDIC
(Anti-Submarine Detection Investigation Committee), protiponorkový detekční přístroj, používaný za války eskortami Spojenců. Jednalo se o
elektromechanické zařízení, které vysílalo ultrazvukové impulsy pod hladinu a podle odražených signálů lokalizovalo ponořené objekty.











Na základě rad zkušenějších modelářů jsem otočil listy vrtulí. Teď už by mělo být vše v pořádku.







Dnes přišli na řadu okapničky, zatím pouze na pravoboku. Co já se jich nahledal









Dnes žádný velký posun kupředu, za každou třetinu večerního hokeje jsem stihl vyrobil jeden úvazník.
Oproti originálu jsem se snažil o výrobu z plného materiálu, žel je to tak mrňavé, že si toho stejně nikdo nevšimne







Drobotina, která bude bydlet na přídi světlušky. Zatím pěkně v detailu.







První dílky které již napevno vyčnívají nad rovinu paluby. HURÁ!







Práce také započaly na dílech, ze kterých se časem vyloupne kapitánský můstek.







Dokončil jsem přední nástavbu, zbývá dodělat drátěné detaily a šup s ní na palubu. To znamená, že to jen tak nebude











A zde se svojí sestrou ze zadní části paluby.

[Bakulda]

První ostrý pokus o zábradlí, celkem jsem s výsledkem spokojen jen by někde mohlo být pro příště méně lepidla.
U tohoto trubkového zábradlí nebyl v reálu skoro žádný rozdíl v síle sloupků a vodorovných částí použil jsem tedy jeden průměr drátku.







Zábradlí je napevno a původně mělo být na bílých bodech, nicméně by nesmyslně probíhalo
přímo nad držáky munice, takže jsem ho posunul a body přijdou zaretušovat. Doufám že to nevadí.

Jinak jsem našel novou vášeň - dráteničinu - docela jsem se jí obával, ale nebyl důvod, a naopak mě zatím neskutečně moc baví.







Momentálně není důvod se nějak rozepisovat, včera večer dolepeno a nalepeno, dnes ráno za příznivějšího světla vyfoceno.











Zdravím, začal jsem se zabývat vlastním můstkem, a lehce jsem narazil při osazování pozičních světel, původně jsem myslel, že budou ledky schované v té "krabičce",
ale až při lepení jsem pochopil, že světla vyústí zevnitř ochozu. Takže budu muset vymyslet nějaké vhodné maskování. Doufám že to nebude jako pěst na oko.







Přemýšlel jsem jak oživit vnitřní stěny můstku, když je tam pouze nakresleno tolik věcí. Nakonec mě napadlo ztvárnit takové ty trubky jak se do nich
hulákali rozkazy. Tedy doufám, že je to ono. Vyrobit rozšířené konce bylo nad moje síly, takže pouze zesíleno lepidlem a natřeno.

Koukám, že v makru to vypadá celkem škaredě







Další část která si podle mě zaslouží samostatný příspěvek je dálkoměr.
Ve finále celkem zajímavý patvar u kterého si zprvu řeknete - to mám za chvilku sfouknutý, ale chyba lávky.







Na můstku se stále pracuje, jako bonus čtvero triedrů. Vůbec mi nevadí, že jich není víc.







Po měsíci lelkování jsem opět zde. Můstek je hotový, zřejmě nejvyšší hustota dílů na cm2.
Na to, že má vlastně pouze jedno patro, jsem se s tím ale loudal až hanba.













Tak jsem se pokusil o zasklení rámu. Nejdříve jsem se snažil o použití fólie vkládáním jednotlivých obdélníčků,
ale po hodině snažení se také lehce mohlo stát, že bych udělal z můstku palačinku, takže jsem se uchýlil k
použití lepidla. Zdá se mi to ale takové humpolácké, vytváří to dojem jako kdyby tam byly vloženy akvária

Holt je to na takovéto finesy hrozně malé.

[Bakulda]

S chutí, která mě hodně rychle přešla, jsem se pustil do zřejmě nejsložitějšího propojování co se osvětlení týče.







Chvílemi jsem si připadal jako neurochirurg při výkonu (nebo jsem se alespoň tak potil), ale nakonec jsem to přes
lehké vztekání zdárně zapojil a můstek přilepil na své místo. Jsem rád, že je to za mnou a vše funguje jak má.
Ještě chybí nějaké to "železo" a rám jsem nakonec ponechal čirý, šedá barva tomu moc neprospěla.











Začal jsem si hrát s měděnými drátky, zřejmě nejsložitější úsek na modelu.







Pro tuto chvíli dodrátováno.







Základ drátěného komínového ochozu, díky Štefínově výrobní technologii to šlo samo.







Menší z komínů by mohl být hotový. Musel jsem lehce improvizovat vůči šablonám z návodu, ale snad to dopadlo dobře.







Po delším čase příspěvek, ve kterém se zase nějaká část nerozlučně spojila s palubou.









Nyní pracuji na takovém odpočinkovém úseku - nástavbě, kde jsou umístěny protiletadlové zbraně.
Základ pro zdárný výsledek je udržení geometrie. Jinak je tato část bez záludností.







Momentálně jsou na pořadu dne samé kvádry a kvádříky







Protože protiletadlové kulomety jsou pouze dva, dovolil jsem si s nimi trošku pohrát a přiblížit je více reálné předloze.

[Bakulda]

Ačkoliv jsem to ještě neměl v úmyslu, z důvodu velké nestability a s tím souvisejících dvou nehod, jsem byl nucen kulomety přilepit na svá místa.







Konečně jsem si mohl naostro vyzkoušet "Štefínovu záclonu", je to paráda.







Druhý komín je na svém místě, na přiléhajících bednách jsem se pokusil o nějaké to naznačení pantů. Žebřík na ochoz je lehce nepřístupný, zřejmě to brali jako takovou opičí dráhu.









Na palubě je stále méně a méně bílých míst...









Lehká krize je úspěšně za mnou, doslova tři večery probíhal souboj světlomet a jeho nástavbu versus vodiče.
Miniaturní možný prostor pro práci, odpor vodičů k jakékoliv poslušnosti - nebylo daleko k výbuchu.
Nakonec to dopadlo jak to dopadlo, v okolí světlometu jsou patrné stopy po přilepení a násilném odlepení, přilepení a násilném odlepení...









Než umístím zadní nástavbu je třeba zhotovit stožár. Bude se jednat se o kompletní samostatnou práci.
Zatím je k vidění holá kostra a učesat i jeden vlásek je někdy pěkná dřina







Od stěžně jsem si na chvilku odskočil a slepil vlečné tralovací plováky umístěné na zádi.







Tak jsem trošku zamakal na zadní nástavbě a stožáru a tu je výsledek mého snažení.
To mě ještě potkala nehoda v podobě pádu kovové kulatiny, právě když jsem
dokončil zábradlí - bylo kompletně na odpis, utržený vlnolam, pochroumané bedny...











Poslední velká bílá plocha na palubě je nenávratně skryta, všechny světelné okruhy zapojeny,
prostě pohoda. U zadní nástavby byla opět možnost slušného vyřádění se na zábradlí.









Zapracoval jsem na zádi a osadil ji všemi detaily, samozřejmě kromě obvodového zábradlí.

[Bakulda]

Větší jeřáby jsou pro manipulaci s torpédy, menší pro hlubinné nálože.







Další činnost, ze které jsem měl obavy (a jak se později ukázalo oprávněné), bylo kotvení komínů. To neustálé
vyměřování, aby všechna lana byla napnutá bylo nekonečné. Zde by se opravdu hodil použít pružnější materiál.

[Bakulda]

Nelenil jsem, a ačkoliv jsem měl v plánu již něco jiného, vrátil jsem se o krok zpět a předělal ukotvení lan na palubě.







Tak zase jsem o krůček pokročil, na řadě byly záchranné čluny, jejich uchycení na jeřábech jsme řešil s pomocí podkladů které jste mi kdysi poskytli,
musel jsem přistoupit na řadu kompromisů a spousty věcí vypustit úplně, ale je to přeci jen o fous věrohodnější než základ z vystřihovánky.

Pod vánočním stromečkem jsem našel makro předsádku na fotoaparát, takže Vás budu občas otravovat detaily, které budou silně kritické vůči mému snažení.











Započal jsem pracovat na předním stěžni, jak jsem již psal u Mika, budu ho dělat bez strážního koše.







Další zatěžkávací zkouška mých nervů je za mnou, a musím se pochválit, tak pěkně jsem se už dlouho nevztekal.

Po přilepení stěžně jsem se honem honem jal napínat lanka pro signalizační vlajky. Ačkoliv materiál mnou užívaný je nepružný, v počtu 20-ti kusů
nějakou tu sílu vyvine, a protože jsem stožár nejprve neukotvil z protipólu, stožár se začal potichoučku polehoučku předklánět a první ukotvená lanka se
mi s přibývajícími lanky "krásně vyvěsila". Není to nic hrozného, ale štve mě to. Doufám, že to ještě půjde těmi kotvícími lany doladit, snad...

[Bakulda]

Zde je výsledek kotvení stožáru, vznikl kompromis mezi dostupnými podklady, kdy se zdá, co fotka to
úplně jiná Světluška a možnostmi na modelu. Hlavní je, že se mi ho podařilo uspokojivě srovnat a napnout.

[Bakulda]

Tak nějak by měli vypadat sloupky k bočnímu zábradlí na palubě.

[old_Mr_Grim]

Bakuldo, tohle už fakt nemůžeš myslet vážně tohle už není normální

[Bakulda]

Neboj, zatím to vážně nemyslím, byl to jen takový pokus, uvidíme.

[JoskaM]

No to opravdu hraničí s možnostmi. u 1:100 bych to i pochopil. (a poradil malé závlačky)