Ikarus 280.10 / EasyWorks / 1:43 / Hotovo
Napsal: pát 27.10.2023 22:05
Maďarská společnost Ikarus vyráběla autobusy už v šedesátých letech minulého století a až do roku 1990 jich byl plný východní blok. Značka následně spadla pod Irisbus a od roku 2003 neexistuje. Za dobu svého působení vyrobila značka řadu modelů autobusů a jeden z nich, kloubový 280.10, vydal RipperWorks jako druhý model série EasyWorks. Jedná se o linkový kloubový autobus v barvách ČSAD z 80. let.
Když model tehdy vyšel, sice jsem ho zakoupil jako počátek nové řady do skříně, ale předloha mě k lepení nijak nezaujala. K autobusům nemám kdovíjaký vztah, byť technicky a designově je to občas zajímavé, ovšem na tento konkrétní mám ještě ke všemu osobní vzpomínku, která mi stačí na celý život a už bych určitě neměl potřebu do toho znova vstupovat. Co mě ovšem zaujalo byl kloub, který se tehdy na modelu MHD v tomto měřítku objevil snad poprvé (když počítáme bratrský EW-01 jako jednu konstrukci). Čas od času, listujíc archivem, jsem přemýšlel, jak by se to dalo slepit nějak jednoduše, abych to nedoprasil. Prostě výzva. Ale nedošlo na to celé roky, až jednou jsme stěhovali našeho pokladníka.
Tomu se totiž narozdíl ode mně odhodlání dostavilo a do modelu říznul. Téměř všechny díly vyřezal, jedno kolo slepil, podlepil, co bylo třeba, všechno nachystal do krabičky a pak vyřezal pět kosočtverců z prvního měchu a model šel do krabice. Zpětně vzato, nemohu říct, že bych tomu nerozuměl. A v této fázi jsme také model po letech našli a proběhla debata nad ekologickou likvidací. Vzhledem k tomu, že už jsem ho měl v ruce, tak vyhodit ho by znamenalo, že to bude na mě, takže jsem ho sbalil k inspekci. U nás jsou holt na likvidaci jiní.
Takže nálezový stav.
Inspekce odhalila, že žádný díl nechybí, čímž odhodlání zesílilo. Začal jsem teda tradičně koly. To jedno slepené jsem rozřezal na prvočinitele, protože bylo slepené plochými bočnicemi, takže kdybych použil u dalších bombírované, nebo tu plochou přelepil jenom u jednoho, tak by to vypadalo blbě. Jinak je disk v původním stavu. K hotovému kolu už jenom sedum dalších a sestava je hotová.
Když model tehdy vyšel, sice jsem ho zakoupil jako počátek nové řady do skříně, ale předloha mě k lepení nijak nezaujala. K autobusům nemám kdovíjaký vztah, byť technicky a designově je to občas zajímavé, ovšem na tento konkrétní mám ještě ke všemu osobní vzpomínku, která mi stačí na celý život a už bych určitě neměl potřebu do toho znova vstupovat. Co mě ovšem zaujalo byl kloub, který se tehdy na modelu MHD v tomto měřítku objevil snad poprvé (když počítáme bratrský EW-01 jako jednu konstrukci). Čas od času, listujíc archivem, jsem přemýšlel, jak by se to dalo slepit nějak jednoduše, abych to nedoprasil. Prostě výzva. Ale nedošlo na to celé roky, až jednou jsme stěhovali našeho pokladníka.
Tomu se totiž narozdíl ode mně odhodlání dostavilo a do modelu říznul. Téměř všechny díly vyřezal, jedno kolo slepil, podlepil, co bylo třeba, všechno nachystal do krabičky a pak vyřezal pět kosočtverců z prvního měchu a model šel do krabice. Zpětně vzato, nemohu říct, že bych tomu nerozuměl. A v této fázi jsme také model po letech našli a proběhla debata nad ekologickou likvidací. Vzhledem k tomu, že už jsem ho měl v ruce, tak vyhodit ho by znamenalo, že to bude na mě, takže jsem ho sbalil k inspekci. U nás jsou holt na likvidaci jiní.
Takže nálezový stav.
Inspekce odhalila, že žádný díl nechybí, čímž odhodlání zesílilo. Začal jsem teda tradičně koly. To jedno slepené jsem rozřezal na prvočinitele, protože bylo slepené plochými bočnicemi, takže kdybych použil u dalších bombírované, nebo tu plochou přelepil jenom u jednoho, tak by to vypadalo blbě. Jinak je disk v původním stavu. K hotovému kolu už jenom sedum dalších a sestava je hotová.