Supermarine Spitfire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Moderátoři: old_Mr_Grim, numi
Supermarine Spitfire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Via http://www.multiweb.cz/csletci/fajtl.htm" onclick="window.open(this.href);return false;
Dne 5.5.1942 doprovázely 64., 122. a 313.stíhací peruť svaz bombardovacích Bostonů s úkolem napadnout průmyslovou zónu francouzského města Lille. Po úspěšném splnění úkolu byl celý svaz napaden silným seskupením německých stíhačů. V nastalém boji S/Ldr Fajtl sestřelil dva nepřátelské stroje, ale po druhém úspěchu byl sám zaskočen skupinou německých strojů a následně sestřelen. Se svým silně poškozeným strojem dokázal nouzově přistát poblíž zámku Hardifort, 14 km od Hazebroucku. Německému zajetí se mu podařilo uniknout. Přes Francii a Španělsko se dostal do Gibraltaru odkud se 21.8.1942 vrátil zpět do Anglie.
Svůj druhý boj a sestřelení popsal pilot ve své knize "Sestřelen" takto:
"...
Protivníkův letoun nebyl dosud poškozen. Černé kříže na koncích křídel se výrazně odrážely od zelenavého povrchu draku, ale veškerou mou pozornost lákal štíhlý krk, v němž bylo ukryto srdce - motor. Rozsvícený zaměřovač byl připraven k palbě. Nečekal jsem dlouho a stiskl knoflík pro společný odpal zbraní. Štěkot kulometů, dunivé rány kanónů a chvění celého spitfiru potvrdily, že palebná hodnota mého letadla předešlým bojem neutrpěla. Všechny hlavně vyslaly náboje do cíle, z jehož povrchu všude vyskakovaly záblesky.
Zdálo se mi, že německý pilot nemůže mou palbu přežít, neboť jsem střílel z ideální polohy, zezadu a z malé vzdálenosti. Čas střelby byl velmi krátký, má rychlost převyšovala rychlost nepřítele. Řítil jsem se ke své oběti jako k nepohyblivému cíli a nepomohlo ani ubrání plynu. Přestal jsem pálit těsně za ocasem německého letadla a musel jsem prudce uhnout, abych zamezil srážce. Nebyl jsem rušen ani napaden, a proto jsem vyklonil letoun do ostré zatáčky, abych se odbrzdil a zasadil mu novou smrtelnou ránu. Vtom jsem zahlédl kouř z jeho motoru, pak následoval prudký zvrat letadla a bezvládný pád k zemi. Pilot byl pravděpodobně raněn, možná i smrtelně, nebo byla ustřelena kormidla. ponechávám ho jeho osudu a chci zamířit domů. Běda! Najednou zjišťuji, že jsem zaskočen - v horečném chvatu jsem nepostřehl čtyři německé stíhače zleva i zprava. Řezali dráhu a nadbíhali mi. Vystřelil jsem pod levou dvojici a přitažením řídící páky zrychlil let střemhlav. Je zle ... Zezadu již do mne někdo střílí. Je jich na mne nejméně už půl tuctu, snad i víc.
Uvědomil jsem si situaci: přijmout boj by znamenalo sebevraždu. Nebylo jiného východiska než uniknout. Strach z tragického konce alarmoval a nutil bleskurychle jednat: využít rychlosti a provést opět únik ve strmém piké maximální rychlostí.
Krůpěje potu na čele i pod leteckou kuklou ledově mrazily i žhavě pálily. Do nohou i rukou vjela křečovitá síla. Oči zděšeně prohledávaly obzor v širokém okruhu, který se však záhy zúžil do ostrého úhlu přímo vpřed. Srdce a tepny se rozbušily k prasknutí a zpěněná krev hnětla každý sval a bičovala celé tělo. Můj život byl v sázce a v rukou osudu ...
Nestačil jsem nic domyslet, v mžiku projela první dávka nepřátelských střel spitfirem a roztrhla kus pravého křídla. Můj střemhlavý let přecházel v závratný závod, doslovně v závod na život a na smrt, neboť smečka pronásledovatelů mi byla stále v patách a zuřivě do mne střílela. Červeně svítící a trasující střelivo mi létalo nad hlavou a kdesi přede mnou se sbíhalo a vyhasínalo. Přitlačil jsem ještě víc páku výškového kormidla a po každém výstřelu lovců jsem instinktivně shýbl hlavu. Byl to nedůstojný pohyb, hrbit se před nepřítelem a smrtí, ale nebylo času přemýšlet o vlastní nemohoucnosti. Letěl jsem kolmo k zemi, očekávaje spásu i obávaje se nejhoršího ... Kilometry se snažily předbíhat vteřiny ...
Za malou chvíli následoval druhý zásah, drobné i hrubé střelivo zabubnovalo a zapleskalo hrozivě po mém propoceném spitfiru a po motoru, který začal kouřit a hořet. Kouř promíchaný s plamínky, olizoval z vnějšku stěny kabiny. Pronikne i dovnitř? Jak dlouho mne uchrání azbestová stěna za motorem? Smysly chtěly jednat, ale údy jako by zkameněly před blížícím se zánikem.
Co dělat? Vyskočit? V letu střemhlav při tak vysoké rychlosti je to nemožné. Vyrovnám-li let a snížím rychlost, abych se mohl zachránit padákem, zahynu, neboť útočníkům poskytnu nádherný terč. Nezbývá než pokračovat v piké a vsadit vše na jednu kartu ...
Ale Němci byli příliš lační, aby mne nechali beztrestně utéci. Zasahují mne ještě jednou, tentokráte smrtelně. Cítím praskot střel po celém spitfiru a oči v bezmocném údivu sledují rozsekanou kabinu a mizící přístroje na palubní desce, z nichž nepoškozen zůstal jediný. Stěny kabiny jsou probity a já děkuji jen štěstí a pancíři za zády, že jsem unikl jisté smrti - se směšným - zásahem - ustřeleným podpatkem pravé boty.
... "
Supermarine Spitfire VB, BM210, "MT-F", 122. peruť RAF,
5.květen 1942, pilot S/Ldr František Fajtl
Dne 5.5.1942 doprovázely 64., 122. a 313.stíhací peruť svaz bombardovacích Bostonů s úkolem napadnout průmyslovou zónu francouzského města Lille. Po úspěšném splnění úkolu byl celý svaz napaden silným seskupením německých stíhačů. V nastalém boji S/Ldr Fajtl sestřelil dva nepřátelské stroje, ale po druhém úspěchu byl sám zaskočen skupinou německých strojů a následně sestřelen. Se svým silně poškozeným strojem dokázal nouzově přistát poblíž zámku Hardifort, 14 km od Hazebroucku. Německému zajetí se mu podařilo uniknout. Přes Francii a Španělsko se dostal do Gibraltaru odkud se 21.8.1942 vrátil zpět do Anglie.
Svůj druhý boj a sestřelení popsal pilot ve své knize "Sestřelen" takto:
"...
Protivníkův letoun nebyl dosud poškozen. Černé kříže na koncích křídel se výrazně odrážely od zelenavého povrchu draku, ale veškerou mou pozornost lákal štíhlý krk, v němž bylo ukryto srdce - motor. Rozsvícený zaměřovač byl připraven k palbě. Nečekal jsem dlouho a stiskl knoflík pro společný odpal zbraní. Štěkot kulometů, dunivé rány kanónů a chvění celého spitfiru potvrdily, že palebná hodnota mého letadla předešlým bojem neutrpěla. Všechny hlavně vyslaly náboje do cíle, z jehož povrchu všude vyskakovaly záblesky.
Zdálo se mi, že německý pilot nemůže mou palbu přežít, neboť jsem střílel z ideální polohy, zezadu a z malé vzdálenosti. Čas střelby byl velmi krátký, má rychlost převyšovala rychlost nepřítele. Řítil jsem se ke své oběti jako k nepohyblivému cíli a nepomohlo ani ubrání plynu. Přestal jsem pálit těsně za ocasem německého letadla a musel jsem prudce uhnout, abych zamezil srážce. Nebyl jsem rušen ani napaden, a proto jsem vyklonil letoun do ostré zatáčky, abych se odbrzdil a zasadil mu novou smrtelnou ránu. Vtom jsem zahlédl kouř z jeho motoru, pak následoval prudký zvrat letadla a bezvládný pád k zemi. Pilot byl pravděpodobně raněn, možná i smrtelně, nebo byla ustřelena kormidla. ponechávám ho jeho osudu a chci zamířit domů. Běda! Najednou zjišťuji, že jsem zaskočen - v horečném chvatu jsem nepostřehl čtyři německé stíhače zleva i zprava. Řezali dráhu a nadbíhali mi. Vystřelil jsem pod levou dvojici a přitažením řídící páky zrychlil let střemhlav. Je zle ... Zezadu již do mne někdo střílí. Je jich na mne nejméně už půl tuctu, snad i víc.
Uvědomil jsem si situaci: přijmout boj by znamenalo sebevraždu. Nebylo jiného východiska než uniknout. Strach z tragického konce alarmoval a nutil bleskurychle jednat: využít rychlosti a provést opět únik ve strmém piké maximální rychlostí.
Krůpěje potu na čele i pod leteckou kuklou ledově mrazily i žhavě pálily. Do nohou i rukou vjela křečovitá síla. Oči zděšeně prohledávaly obzor v širokém okruhu, který se však záhy zúžil do ostrého úhlu přímo vpřed. Srdce a tepny se rozbušily k prasknutí a zpěněná krev hnětla každý sval a bičovala celé tělo. Můj život byl v sázce a v rukou osudu ...
Nestačil jsem nic domyslet, v mžiku projela první dávka nepřátelských střel spitfirem a roztrhla kus pravého křídla. Můj střemhlavý let přecházel v závratný závod, doslovně v závod na život a na smrt, neboť smečka pronásledovatelů mi byla stále v patách a zuřivě do mne střílela. Červeně svítící a trasující střelivo mi létalo nad hlavou a kdesi přede mnou se sbíhalo a vyhasínalo. Přitlačil jsem ještě víc páku výškového kormidla a po každém výstřelu lovců jsem instinktivně shýbl hlavu. Byl to nedůstojný pohyb, hrbit se před nepřítelem a smrtí, ale nebylo času přemýšlet o vlastní nemohoucnosti. Letěl jsem kolmo k zemi, očekávaje spásu i obávaje se nejhoršího ... Kilometry se snažily předbíhat vteřiny ...
Za malou chvíli následoval druhý zásah, drobné i hrubé střelivo zabubnovalo a zapleskalo hrozivě po mém propoceném spitfiru a po motoru, který začal kouřit a hořet. Kouř promíchaný s plamínky, olizoval z vnějšku stěny kabiny. Pronikne i dovnitř? Jak dlouho mne uchrání azbestová stěna za motorem? Smysly chtěly jednat, ale údy jako by zkameněly před blížícím se zánikem.
Co dělat? Vyskočit? V letu střemhlav při tak vysoké rychlosti je to nemožné. Vyrovnám-li let a snížím rychlost, abych se mohl zachránit padákem, zahynu, neboť útočníkům poskytnu nádherný terč. Nezbývá než pokračovat v piké a vsadit vše na jednu kartu ...
Ale Němci byli příliš lační, aby mne nechali beztrestně utéci. Zasahují mne ještě jednou, tentokráte smrtelně. Cítím praskot střel po celém spitfiru a oči v bezmocném údivu sledují rozsekanou kabinu a mizící přístroje na palubní desce, z nichž nepoškozen zůstal jediný. Stěny kabiny jsou probity a já děkuji jen štěstí a pancíři za zády, že jsem unikl jisté smrti - se směšným - zásahem - ustřeleným podpatkem pravé boty.
... "
Supermarine Spitfire VB, BM210, "MT-F", 122. peruť RAF,
5.květen 1942, pilot S/Ldr František Fajtl
Re: Supermarine Spifire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Pro ty, co si stěžují, že legendární stroje jsou k mání jenom v úpravách polských pilotů a jednotek U příležitosti 70. výročí vydává Megagraphic letadlo, ve kterém byl Squadron Leader František Fajtl sestřelen.
Pěkný model, obtížností i výsledným efektem někde mezi Vyškovským a Halinským. Na 24hodinovku to není, ale na dýl než na dva týdny asi taky ne. Vnitřní konstrukci tvoří svislá žebra, segmenty trupu jsou sesazeny pomocí skrytých chlopní, celkem bez překvapení
Pár fotek první bety (poněkud obludná namodralá barevnost je daná mojí příšernou lacinou inkoustovou tiskárnou )
Mno... První beta, že Kabinu to nemá, anténa se pokřivila (kdo by to řekl, že gumová Góra-nit potáhne ), je to modrý...
Takže druhá beta. Tisk od pana MegaGrafika, pravděpodobnější barva, tohle už asi půjde na obálku...
To be continued, další překvapení od MG jsou ještě v záloze
Pěkný model, obtížností i výsledným efektem někde mezi Vyškovským a Halinským. Na 24hodinovku to není, ale na dýl než na dva týdny asi taky ne. Vnitřní konstrukci tvoří svislá žebra, segmenty trupu jsou sesazeny pomocí skrytých chlopní, celkem bez překvapení
Pár fotek první bety (poněkud obludná namodralá barevnost je daná mojí příšernou lacinou inkoustovou tiskárnou )
Mno... První beta, že Kabinu to nemá, anténa se pokřivila (kdo by to řekl, že gumová Góra-nit potáhne ), je to modrý...
Takže druhá beta. Tisk od pana MegaGrafika, pravděpodobnější barva, tohle už asi půjde na obálku...
To be continued, další překvapení od MG jsou ještě v záloze
Re: Supermarine Spifire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Vojto, bacha na SOP a tu "trikoloru" na ní - aby byly barvy ve správném pořadí. A ty jsi to nemusel pracně předělávat.
Re: Supermarine Spifire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Nejen na pořadí, ale i na šířku jednotlivých polí jak u trikolóry, tak i u kokardy. Bílá je jen úzký proužek. http://www.rafweb.org/SqnMark121-125.htm
Naposledy upravil(a) Petear dne úte 17.4.2012 19:25, celkem upraveno 1 x.
Re: Supermarine Spifire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Jestli se nepletu : šířka bílého pruhu - kruhu ( týká se jak SOP tak trupu ) bylo závislé na době " uvedení letadla na oblohu " .... Možná mě někdo doplní ... takhle z hlavy si teď nejsem moc jistej ...
Re: Supermarine Spifire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Tak abych teda byl přesný Tomysi - na SOP, co má Vojta na fotce s díly, je "trikolora" obráceně. Se Skokešem jsem to probíral osobně a tak tímto jenom Vojtu upozorňuji, že mu asi dorazí várka s opravou - aby se s tím nelepil zbytečně.
Re: Supermarine Spifire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Když jsme u toho označení... druhoválečná letadla nelepím už leta, ale skutečně se ve dvaačtyřicátém používal ještě tento široký typ trupové kokardy?
Re: Supermarine Spifire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Á, Zrzek poznal starou fotku. Trikolóra je opravená, neboj Stačí jako důkaz tahle ptákovina?
Věřím tomu, že tohle má Pavel vyzdrojovaný dost, vzhledem k tomu, s kým se to vydává. Ale ať si dělá reklamu Pavel, já jsem tu jenom jako sval na slepení
Jinak na téma variant kokard a trikolór jsou fajn tyhle stránky:
http://www.markstyling.com/spitfiresmkv1.htm" onclick="window.open(this.href);return false;
Variant je tam, že si vybere každej (hodně výživný stránky, mimochodem)
Věřím tomu, že tohle má Pavel vyzdrojovaný dost, vzhledem k tomu, s kým se to vydává. Ale ať si dělá reklamu Pavel, já jsem tu jenom jako sval na slepení
Jinak na téma variant kokard a trikolór jsou fajn tyhle stránky:
http://www.markstyling.com/spitfiresmkv1.htm" onclick="window.open(this.href);return false;
Variant je tam, že si vybere každej (hodně výživný stránky, mimochodem)
Re: Supermarine Spitfire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Podle dostupných uniformací se nový druh kokard a značení SOP ( s úžším bílým pruhem ) používalo od srpna 1942 ....
Re: Supermarine Spitfire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Tak to se omlouvám za dezinformaci. Zmátl mě ten obrázek v úvodu, který novější typ označování ukazuje.
Re: Supermarine Spitfire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Tak, druhý pokus je na světě, vypadá jako v tom známym vtipu - čím dál, tím líp
Myslím si, že kabinka, tažená z fólie, bude vypadat daleko líp. U tohohle bylo zadání - tak, jak se to dá udělat z vystřihovánky, čili kabina je z fólie podle šablony a ohnutá. Je to trochu divoký, na druhou stranu to v rámci možností kabinu připomíná. V tomhle případě je dost problematickej přechod předního a zadního dílu, není moc reálný udělat tu kabinu otevřenou...
Výfuky taky vypadají daleko líp než původní verze (kdo viděl první verzi na Chodově, tak ví). Nicméně placatá verze tam asi bude nechaná jako jednodušší varianta.
A jo, vidim tam ty místa, kam jsem měl máznout štětcem ještě jednou... //www
Myslím si, že kabinka, tažená z fólie, bude vypadat daleko líp. U tohohle bylo zadání - tak, jak se to dá udělat z vystřihovánky, čili kabina je z fólie podle šablony a ohnutá. Je to trochu divoký, na druhou stranu to v rámci možností kabinu připomíná. V tomhle případě je dost problematickej přechod předního a zadního dílu, není moc reálný udělat tu kabinu otevřenou...
Výfuky taky vypadají daleko líp než původní verze (kdo viděl první verzi na Chodově, tak ví). Nicméně placatá verze tam asi bude nechaná jako jednodušší varianta.
A jo, vidim tam ty místa, kam jsem měl máznout štětcem ještě jednou... //www
Re: Supermarine Spitfire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Taková nádherná odreagovačka Palec nahoru, je to hezký.
Re: Supermarine Spitfire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
ty koreny vrtulovych listu uz je final, nebo nejaka beta meziverze?
Re: Supermarine Spitfire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
Pravdu máš, ta vrtule je podivná, ale takhle to autor asi myslel
Jestli se na poslední chvíli autor nepochlapí, je to místo pro vlastnoruční vstup každého modeláře. Ony vrtule jsou obecně na modelech letadel průšvihový...
Jestli se na poslední chvíli autor nepochlapí, je to místo pro vlastnoruční vstup každého modeláře. Ony vrtule jsou obecně na modelech letadel průšvihový...
Re: Supermarine Spitfire Mk VB / MegaGraphic / 1:33
...a hlavně vrtule u letadla má jen funkci chlazení pilota, protože když se přestane točit, tak se pilot začíná potit
Pěkný kousek od autora a standardní výkon od leptala.
Pěkný kousek od autora a standardní výkon od leptala.