Peugeot 306 Maxi / RSC / 1:24 / Hotovo
Napsal: pon 14.11.2022 21:45
V roce 1996 nebyla Rallye Monte Carlo součástí šampionátu WRC, ale jela se jako první soutěž poháru dvoulitrových vozů. Ty jely ve dvou kategoriích a kategorii W2L vozů s přední poháněnou nápravou tehdy ovládl Francois Delecour, kterého navigoval Herve Sauvage. Francouzi jeli za tým Peugeot Sport s hothatchem Peugeot 306 Maxi.
Model tohoto auta byl prvním příspěvkem Attimona do série RSC. Auta vydával už tehdy pod svou značkou, ale něco jednoduššího závodního, rychlovku bez interiéru s líbivými tvary, si od té doby čas od času nakreslil. Testovací stavbu jsem tehdy opět slepil bez dokumentace, takže tohle téma bude další splněný rest. Navíc jsem ho použil jako další zkoušku k odstranění čar a nových způsobů tvarování. Jestli Attila v něčem opravdu vyniká, tak ve schopnosti jednoduše stvořit kulaté a ještě kulatější věci tak, že je to radost lepit.
K postupu stavby dodám, že už to bude čistě o prezentaci. Model na následujících fotkách je slepený chvíli po Capri vedle, takže taky už téměř 10 měsíců. Jenom jsem nechtěl mít rozjetých víc reportů, když nebyl vidět předpoklad k závěru a čekal jsem na závěrečné fotky. Takže fakt jsem to nelepil tak rychle, jak to sem možná nasypu, i když ani ta stavba moc dlouho netrvala
Tradičně první jsou kola. Postup je celkem vidět na fotkách, není na tom myslím nic záludného.
A hotová sada, kde snad trochu víc vynikne důraz na odstranění linek.
Podvozek je velice jednoduchý, pro moje účely neřeším ani zatáčení vepředu, prostě to udělám co nejpevnější.
Hranol zadní nápravy je záměrně rozdělen na dvě poloviny, což je jeden z postupů, který se mi maximálně osvědčil. Prvotní záměr byl, že se tím při zasouvání do svislých ploch nepoškodí následně viditelný konec (protože jedna strana prostě projde dovnitř a zase ven, tím se poškodí o dva výřezy a znečistí o retušované hrany). Takto se poškodí jenom střed, který nebude uvnitř vidět. Pevnost dodají podlepené boky.
S rozdělením se dá navíc velice elegantně řešit rozchod kol. Stačí na jedné straně ještě ubrat, aby se daly hranoly eventuálně víc zasunout a na jednom udělat pevný obal, do kterého se zasune druhá strana pro celkovou pevnost (nebo naopak karton dovnitř). Když pak kola moc lezou z podběhů, stačí zasunout polonápravu víc dovnitř. K tomu se vrátím u příštího modelu, kde to snad bude víc vidět.
Model tohoto auta byl prvním příspěvkem Attimona do série RSC. Auta vydával už tehdy pod svou značkou, ale něco jednoduššího závodního, rychlovku bez interiéru s líbivými tvary, si od té doby čas od času nakreslil. Testovací stavbu jsem tehdy opět slepil bez dokumentace, takže tohle téma bude další splněný rest. Navíc jsem ho použil jako další zkoušku k odstranění čar a nových způsobů tvarování. Jestli Attila v něčem opravdu vyniká, tak ve schopnosti jednoduše stvořit kulaté a ještě kulatější věci tak, že je to radost lepit.
K postupu stavby dodám, že už to bude čistě o prezentaci. Model na následujících fotkách je slepený chvíli po Capri vedle, takže taky už téměř 10 měsíců. Jenom jsem nechtěl mít rozjetých víc reportů, když nebyl vidět předpoklad k závěru a čekal jsem na závěrečné fotky. Takže fakt jsem to nelepil tak rychle, jak to sem možná nasypu, i když ani ta stavba moc dlouho netrvala
Tradičně první jsou kola. Postup je celkem vidět na fotkách, není na tom myslím nic záludného.
A hotová sada, kde snad trochu víc vynikne důraz na odstranění linek.
Podvozek je velice jednoduchý, pro moje účely neřeším ani zatáčení vepředu, prostě to udělám co nejpevnější.
Hranol zadní nápravy je záměrně rozdělen na dvě poloviny, což je jeden z postupů, který se mi maximálně osvědčil. Prvotní záměr byl, že se tím při zasouvání do svislých ploch nepoškodí následně viditelný konec (protože jedna strana prostě projde dovnitř a zase ven, tím se poškodí o dva výřezy a znečistí o retušované hrany). Takto se poškodí jenom střed, který nebude uvnitř vidět. Pevnost dodají podlepené boky.
S rozdělením se dá navíc velice elegantně řešit rozchod kol. Stačí na jedné straně ještě ubrat, aby se daly hranoly eventuálně víc zasunout a na jednom udělat pevný obal, do kterého se zasune druhá strana pro celkovou pevnost (nebo naopak karton dovnitř). Když pak kola moc lezou z podběhů, stačí zasunout polonápravu víc dovnitř. K tomu se vrátím u příštího modelu, kde to snad bude víc vidět.
Navíc když máš pravdu, protože je to tak. Problém je půl napůl v dílu paprsků a středovém kruhu. V paprscích se otvor zvětšil a střed se zase zmenšil, takže rozdíl je o dvě čáry. Šel jsem od středu ven, šlo by to i opačně, ale pak by chyběl materiál na středu a to mi přišlo ještě méně estetické. Bylo by to řešitelné změnou středu (kroužek se šrouby by se dal udělat větší), ale to už mi přišlo jako moc velký zásah. Ještě mě napadlo to zakapat barvou, ale trefit stejnou bílou mi přišlo jako moc velký hazard. Tak snad to tak moc nekazí dojem.
Teda nejen okolo světel. 
