Ford Capri Turbo / RSC / 1:24 / Hotovo
Napsal: stř 22.12.2021 18:29
Před obdobím dominance seriálu DTM od roku 1984 jezdily po stejných tratích speciály skupiny 5 v rámci seriálu DRM (Deutsche Rennsport Meisterschaft). Ten odstartoval historii v roce 1972 se skupinami 2 (touring car) a 4 (GT), přičemž závody se jezdily ve dvou divizích - velké divizi 1 (objem motoru od 2 do 4 litrů) a malé divizi 2 (objem motoru do 2 litrů). V roce 1977 pak do seriálu přibyla čtvrtá generace skupiny 5 (Special Production Cars) s omezením objemu motoru do 3 litrů. Pravidla vyžadovala, aby z produkčního auta zůstala kapota, střecha, dveře a zadní panel a udávala šířku vozů. Pro tuto skupinu vznikla celá řada poměrně extrémních speciálů s výraznými aerodynamickými kity. Skupina 5 byla následně v roce 1982 nahrazena skupinou 6 ("dvousedadlové" otevřené prototypy s minimálním množstvím sériové výroby) a skupinou C (speciály s uzavřeným kokpitem) a celý seriál pak úplně skončil kvůli neúnosným nákladům v roce 1986, kdy jej nahradil DTM.
Ford Capri Turbo týmu Zakspeed Racing nejdříve startoval pouze v divizi 2. Ještě v sezóně 1979 měli tři vozy s motory 1,4 Twin-Turbo (limit objemu byl pravidly snížený pro přeplňované jednotky) o výkonu 380 koní, se kterými divizi 2 vyhrávali. Sérii ale celkově vyhrávaly výkonnější vozy Porsche z divize 1. Na sezónu 1980 tak v Zakspeedu připravili Capri pro divizi 1 zvýšením objemu na 1,7 litru a s další úpravou aerodynamiky získali 600 koní na brzdě. Speciál měl hliníkový rám a podlahu, ocelovou klec a panely z kevlarem vyztuženého plastu. Capri díky tomu neměl ani 800 kg. Klaus Ludwig s ním pak v roce 1981 vyhrál celý seriál po vítězství 11 závodů z 13.
Model vyšel už poměrně dávno jako čtvrtý model v sérii RSC Ondry Hejla. Nakreslil ho Attila "Attimon" a testovací stavbu jsem si tehdy řízl já. Model patří mezi ty konstrukčně a náročností detailů spíše jednodušší, takže mi to tehdy tak odsýpalo, že fotku ze stavby jsem snad neměl jedinou. Report ze stavby se tu tudíž neobjevil, což je mírný rest, který při současné příležitosti doženu. Zároveň si na tom vyzkouším nějaké nové nápady.
Už dlouho jsem nedělal nějaký detailnější report, tak snad to nebude o ničem. Začínám na kolech. Normálně bych se držel osvědčené metody z dakarek, kdy spojuju obě bočnice uvnitř diskem, ale tady osy nejsou, takže není čím centrovat. Proto mám vnitřky disku slepené k sobě (se zářezy v okolí pro centrování). Díly matic vyřezány a zaretušovány.
Matice zpracuju a plácnu na středy.
Protože zoubky nerad, smotám vnitřní pásek disku s kancelářským papírem a přilepím na středy na plochu ponechanou v okolí. Výhod je hned několik. Netřeba se vyřezávat s přesným kruhem středů, netřeba řešit ohyb zoubků a zubatost pásku, netřeba ani retušovat pásek ze strany ke středu. Zatřu až horní hranu.
Na něj pak přilepím sešikmenou část, natupo.
Následně změřím výšku od podložky, uříznu pásek papíru a namotám kolmo na vnějšek. Zatřu hranu a vnějšek předního kola je hotový.
Obdobně udělám samostatný pásek vnitřku. Spojím obvod, změřím pásek, omotám na kolmo.
Obě části pak přilepím k bokům pneumatiky, k vnějšímu boku přilepím běhoun a zkompletuju kolo. Hlídám nejdřív spoj vnitřní bočnice s běhounem a pak spoj vnitřní strany disku se středovým kruhem (ten totiž nebude vůbec vidět, takže o něj tolik nejde). Obdobně vzniká i zadní kolo s tím rozdílem, že tam je ještě jeden kolmý pásek, takže na šikmý díl nenamotávám kolmý pásek. Místo toho zpracuju vnější rovný pásek namotáním pásku zvenku, který je vyšší než díl a lícuje vnější hranou. Vnitřní přesah pak podrží obvod šikmého prvku. V podstatě tak nahrazuje díl 3 ze sešitu. Pak už je to stejné a kola jsou hotová.
Ford Capri Turbo týmu Zakspeed Racing nejdříve startoval pouze v divizi 2. Ještě v sezóně 1979 měli tři vozy s motory 1,4 Twin-Turbo (limit objemu byl pravidly snížený pro přeplňované jednotky) o výkonu 380 koní, se kterými divizi 2 vyhrávali. Sérii ale celkově vyhrávaly výkonnější vozy Porsche z divize 1. Na sezónu 1980 tak v Zakspeedu připravili Capri pro divizi 1 zvýšením objemu na 1,7 litru a s další úpravou aerodynamiky získali 600 koní na brzdě. Speciál měl hliníkový rám a podlahu, ocelovou klec a panely z kevlarem vyztuženého plastu. Capri díky tomu neměl ani 800 kg. Klaus Ludwig s ním pak v roce 1981 vyhrál celý seriál po vítězství 11 závodů z 13.
Model vyšel už poměrně dávno jako čtvrtý model v sérii RSC Ondry Hejla. Nakreslil ho Attila "Attimon" a testovací stavbu jsem si tehdy řízl já. Model patří mezi ty konstrukčně a náročností detailů spíše jednodušší, takže mi to tehdy tak odsýpalo, že fotku ze stavby jsem snad neměl jedinou. Report ze stavby se tu tudíž neobjevil, což je mírný rest, který při současné příležitosti doženu. Zároveň si na tom vyzkouším nějaké nové nápady.
Už dlouho jsem nedělal nějaký detailnější report, tak snad to nebude o ničem. Začínám na kolech. Normálně bych se držel osvědčené metody z dakarek, kdy spojuju obě bočnice uvnitř diskem, ale tady osy nejsou, takže není čím centrovat. Proto mám vnitřky disku slepené k sobě (se zářezy v okolí pro centrování). Díly matic vyřezány a zaretušovány.
Matice zpracuju a plácnu na středy.
Protože zoubky nerad, smotám vnitřní pásek disku s kancelářským papírem a přilepím na středy na plochu ponechanou v okolí. Výhod je hned několik. Netřeba se vyřezávat s přesným kruhem středů, netřeba řešit ohyb zoubků a zubatost pásku, netřeba ani retušovat pásek ze strany ke středu. Zatřu až horní hranu.
Na něj pak přilepím sešikmenou část, natupo.
Následně změřím výšku od podložky, uříznu pásek papíru a namotám kolmo na vnějšek. Zatřu hranu a vnějšek předního kola je hotový.
Obdobně udělám samostatný pásek vnitřku. Spojím obvod, změřím pásek, omotám na kolmo.
Obě části pak přilepím k bokům pneumatiky, k vnějšímu boku přilepím běhoun a zkompletuju kolo. Hlídám nejdřív spoj vnitřní bočnice s běhounem a pak spoj vnitřní strany disku se středovým kruhem (ten totiž nebude vůbec vidět, takže o něj tolik nejde). Obdobně vzniká i zadní kolo s tím rozdílem, že tam je ještě jeden kolmý pásek, takže na šikmý díl nenamotávám kolmý pásek. Místo toho zpracuju vnější rovný pásek namotáním pásku zvenku, který je vyšší než díl a lícuje vnější hranou. Vnitřní přesah pak podrží obvod šikmého prvku. V podstatě tak nahrazuje díl 3 ze sešitu. Pak už je to stejné a kola jsou hotová.