Papírové modelářství

Konečně jsem se odhodlal pustit do stavby tohoto modelu který jsem pořídil hned po jeho vydání a nemohl jsem se na něho dočkat. Autorem model je Tomasz Weremko.

Jedná se o vikingskou loď nalezenou v Gokstadu poblíž města Sandefjord v Norsku. Podle dendrologických průzkumů byla postavena 885–892 n.l. V lodi byl pohřben vikingský náčelník mezi lety 895–903 n.l



Model jsem si zvětšil a budu ho dělat v měřítku 1:48 a přebarvovat.

Kostra je hotová. Její srovnání s původní velikostí modelu v sešitu:




Experimenty s barvením.

Sedám do první řady , taky ji mám a jsem zvědavý.
Držím palce.
Štefan

Nemám ji doma ale autora znám jako majitele Seahorse.

To je on . Když dělal Gokstad tak jsme si párkrát napsali. Vstřícný člověk. Že má i svoje vydavatelství jsem nevěděl.

Jj už jsem od něj bral první a druhý model co vydal pod hlavičkou svého vydavatelství Seahorse. Jen Sao Gabriel je pořád v Polsku protože tam nemůžu pro to jet. Ale budu mít pár kusů navíc. Pokud budeš chtít.

První pokusná plaňka na místě. Zkouším a hledám postup jak věrně ztvárnit dřevo a čím dělat drážky. Kdo najde malou bílou tečku na drážce prkna, tak to je test velikosti hlavičky nýtu.



Zátiší s figurkou, pro představu velikosti lodi.

Nýtu? Myslíš hřebu, nebo čepu?

hezký počin

Díky.

Myslím nýtu . Sám jsem přemýšlel jak tomu řikat.
Co jsem četl tak tomu všichni řikají nýty (anglicky to nazývají rivet).

Nýt je tomu nejblíž. Hřeb to není, páč to má na druhé straně podložku, přes kterou je to zvohlý nebo rozklepaný. Je pravda že hřeby, jsou na té lodi taky, ale na jiných místech.

Fakt? Ale možné to je, vikingové byli dobří kováři...
Vidíš zas den kdy nežijme zbytečně! Tak ať se daří, já bílou tečku nenašel.

Protože čekám až budu mít k dispozici knihu o lodi, rozhodl jsem se pustit v mezičase do štítů, které byly po boku lodi a zjistil jsem že podle nejnovějších studií to vypadá, že štíty byly navzdory původním představám potaženy kůží.

Při vykopávkách se žádné stopy po kůži nenašli, takže se předpokládalo ža kůží potahovány nebyly. V poslení době byly znovu podrobně prostudovány štíty z vykopávek z Gokstadu a z Birky a jiných míst. Na štítech z Gokstadu byly objeveny otvory které mají technologicky opodstatnění jedině pokud byly štíty potaženy kůží a přesně odpovídaly otvorům na štítech z jiných vykopávek, které prokazatelně potažené kůží byly. Takže štíty z Gokstadu prý pravděpodobně vypadaly nějak takto, jen nabarvené černě a žlutě:



Ikdyž stopy barev se našli na prknech štítu, tak jsem zvědavý jak se to vysvětli. Asi bude nějak možný že když kůže zetlela, tak se barvivo dostalo na podklad.Uvidíme. Já jsem se rozhodl že takto štíty udělám, připadá mi to pravděpodobný i na základě testů výdrže potažených a nepotažených štítů.

Druhá věc se štítama je, kdy a jak se používaly zavěšené podél lodi. Jsou názory že štíty takto dávaly jen při příjezdu nebo odjezdu na místo určení kvůli obraně nebo na efekt a na moři se takto nepoužívali. Tak jak byly nejspíš uvázány na Gokstadu jen provazem, protože nemá postraní lištu,za kterou by se dali strčit, si myslím že by nějakou delší plavbu stejně nemohli ustát, protože při ne uplně klidném moři by se museli nutně překlápět dovnitř lodi a tím ohrožovat posádku. Umím si je takto představit při plavbě na vesla po řece nebo fjordu. Při plavbě s plachtou ale ne.

Na druhou stranu si zase neumim představit, kam by je v dali aby nezavazely. Přece jenom 64 štítů při plné posádce. Snad do "podpalubí" pokud by nemuseli vézt zásoby. Nevim, Pokusim se to nějak otestovat.

Po delší době se hlásím z reportem ze stavby.

Nabralo to trochu jiný nečekaný kurz. Ze stavby modelu je vlastní stavba. Při stavbě modelu jsem udělal zásadní chybu (použití herkulesu na podlepování) a nevyšly mi prkna tak jak měli a když už jsem to měl dělat znova, tak jsem se rozhodl, že to vezmu z gruntu a udělám si loďku co nejpřesněnjší.

Tak jsem začal modelovat na pc podle dostupných podkladů a plánů:



Srovnání rozložení prken s originálem:



Nějaké ergonomické testy jestli je možné sedět na žebrech podlahy:



Srovnání mého modelu s 3d scanem lodě:



A tady už nějaké foto ze stavby kýlu a předníha a zadního vazu. Použil jsem "vrstevnicovou" metodu lepení po vrstvách, abych dosáhl správného průřezu těchto prvků:

Vyrobil jsem si z jehel nástroj na ozdobné rýhování podél hran:



Sestavena kostra a zaklopena falešnou palubou:



Sestavena viditelná žebra a proveden testovací nátěr jestli bude rýhování na hranách vůbec vidět a bude mít smysl dělat ho všude:



Sestaven pracovní stojan:



Připravena šablona planěk a první plaňka na místě. Zatím všechno sedí jak má:

Zdravím a přeji příjemnou stavbu, chci se zeptat jakou jsi udělal zásadní chybu v podlepovani s tím herkulesem že ti nevyšli pláňky ? Čím teda podlepuješ ?

Děkuju.

Herkules je disperzní lepidlo. Voda obsažená v lepidle mi při podlepování změnila tvar a délku kýlu, přídě a zádě. Celý se to prodloužilo, takže mi plaňky při lepení nedosahovali na přídi a zádi tam kam měli. Byly krátké. To jsem zjistil až v půlce plaňkování, když konkrétní plaňky měly dojít ke zlomům na přídi a zádi ale nedošli.

Chyba asi byla že jsem lepidlem natíral potištěný papír. Měl jsem natřít karton, kterým jsem podlepoval a pak by se to možná tak nenatáhlo, protože by hlavní část vody natáhl ten karton. to ale jen toretizuju. Vyzkoušeno nemám.

Pro jistotu jsem začal používat chemopren, o němž jsem četl zde na foru u Akiho. Jsem maximálně spokojen, díly se nenatahují a podlepený celek se při schnutí nekroutí. Chemopren je sice pod papírem (80gsm) trošku vidět, ale to mi nevadí jelikož model barvím. Chemopren mi taky trochu rozpouští laserový tisk (alespoň z naší kancelářské tiskárny kde si to tisknu). Nedávno jsem koupil UHU All Puropose lepidlo, které by taky nemělo papír kroutit, ale to jsem zatím nezkoušel.

Tak to jsem netušil že se natahne, jsem zase o něco chytřejší. S chemoprenem jsem lepil ale ne papir, nanáší se na oba lepené díly, nebo jen na jeden? Je nějaký fígl v nanášení lepidla aby bylo stejnoměrně naneseny a netahalo se ? Díky