Tatra 815 VE Dakar 1986 / R.Vyškovský,ABC / 1:32
Napsal: ned 3.11.2019 18:11
Zdravím
Před nějakým časem jsem si dodal odvahy a pustil jsem se do mého prvního "velkého" modelu (rozuměj 1:32). Volba padla na legendární Tatru 815 6x6 VE z Dakaru 1986 od neméně slavného pana architekta Richarda Vyškovského. Pro model jsem se rozhodl proto, že na složité modely od Spidi nebo RW si ještě netroufnu a modely pana Vyškovského nejsou nijak extra náročné a výsledek stojí za to. Nechci se zde chlubit moji prací, protože dle mého ani není k chlubení... ale rad bych od vás zkušených modelářů dostal nějakou zpětnou vazbu, co bych měl zlepšit, čeho se vyvarovat a co dělat jinak. Model jsem lepil z originálu z ABC z roku 1987.
Stavbu jsem dle návodu začal krabičkovým podvozkem, abych se vyhnul zkroucení celého dílu, vystužil jsem jej balsovým hranolkem požadovaných rozměrů.Hotový díl jsem osadil přední a zadní nápravou.
Po odložení podvozku nasledovala kabina. U ní jsem se slepením neměl žádný závažnější problém, snad jen, jak už autor varuje v návodu vytvarovaní a slepení stupaček bylo náročnější .Všechny bílá místa po nařezávaní hran jsem retušoval červenou tuší.
Po důkladném proschnutí jsem kabinu zkusmo na sucho usadil na podvozek.
Nástavbu jsem celou podlepil obyčejným kancelářským papírem a nechal pod zátěží proschnout. Jelikož se jednalo o výtisk ze starého ABC, byl velký rozdíl mezi barvou kabiny a barvou nástavby, proto jsem celou nástavbu lehce přebarvil červenou a modrou tuší. Po zkompletovaní celé korby jsem ji i s kabinou už napevno usadil na podvozek.
Nyní přišel čas na kola, která nelepím klasickým způsobem, ale tak, že všech šest kol si ze silonu vytočím na soustruhu, na obrobené kusy už jen lepím vteřinovým lepidlem vystřižené výtisky kol. Jelikož mi však na několika místech udělal vteřiňák ošklivé bílé mapy, byl jsem nucen kola přetřít černou modelářskou barvou. Po té už jsem jen kola osadil na špejle připravené v nápravách. Přilepení nádrží,výfuku a zadního nárazníku už bylo jen otázkou chvíle a model byl téměř hotov.
Poslední operací bylo vytvoření ochranného rámu, který jsem vyrobil z rámečku od plastikových modelů, na hotový rám jsem usadil zpracovaná světla a celý rám přilepil ke kabině. Vytvoření a připojení zpětných zrcátek už bylo dílem okamžiku a model byl úspěšně či neúspěšně hotov, posouzení už nechám na vás zkušenějších.
Před nějakým časem jsem si dodal odvahy a pustil jsem se do mého prvního "velkého" modelu (rozuměj 1:32). Volba padla na legendární Tatru 815 6x6 VE z Dakaru 1986 od neméně slavného pana architekta Richarda Vyškovského. Pro model jsem se rozhodl proto, že na složité modely od Spidi nebo RW si ještě netroufnu a modely pana Vyškovského nejsou nijak extra náročné a výsledek stojí za to. Nechci se zde chlubit moji prací, protože dle mého ani není k chlubení... ale rad bych od vás zkušených modelářů dostal nějakou zpětnou vazbu, co bych měl zlepšit, čeho se vyvarovat a co dělat jinak. Model jsem lepil z originálu z ABC z roku 1987.
Stavbu jsem dle návodu začal krabičkovým podvozkem, abych se vyhnul zkroucení celého dílu, vystužil jsem jej balsovým hranolkem požadovaných rozměrů.Hotový díl jsem osadil přední a zadní nápravou.
Po odložení podvozku nasledovala kabina. U ní jsem se slepením neměl žádný závažnější problém, snad jen, jak už autor varuje v návodu vytvarovaní a slepení stupaček bylo náročnější .Všechny bílá místa po nařezávaní hran jsem retušoval červenou tuší.
Po důkladném proschnutí jsem kabinu zkusmo na sucho usadil na podvozek.
Nástavbu jsem celou podlepil obyčejným kancelářským papírem a nechal pod zátěží proschnout. Jelikož se jednalo o výtisk ze starého ABC, byl velký rozdíl mezi barvou kabiny a barvou nástavby, proto jsem celou nástavbu lehce přebarvil červenou a modrou tuší. Po zkompletovaní celé korby jsem ji i s kabinou už napevno usadil na podvozek.
Nyní přišel čas na kola, která nelepím klasickým způsobem, ale tak, že všech šest kol si ze silonu vytočím na soustruhu, na obrobené kusy už jen lepím vteřinovým lepidlem vystřižené výtisky kol. Jelikož mi však na několika místech udělal vteřiňák ošklivé bílé mapy, byl jsem nucen kola přetřít černou modelářskou barvou. Po té už jsem jen kola osadil na špejle připravené v nápravách. Přilepení nádrží,výfuku a zadního nárazníku už bylo jen otázkou chvíle a model byl téměř hotov.
Poslední operací bylo vytvoření ochranného rámu, který jsem vyrobil z rámečku od plastikových modelů, na hotový rám jsem usadil zpracovaná světla a celý rám přilepil ke kabině. Vytvoření a připojení zpětných zrcátek už bylo dílem okamžiku a model byl úspěšně či neúspěšně hotov, posouzení už nechám na vás zkušenějších.