Někdy před letními prázdninami se mi ozval Knox s nabídkou betatestu jejich monstrózního díla a sice modelu hradu Týřova. Nabídka mě velmi potešila (tímto děkuju klukům za příležitost a důvěru) a rád jsem jí přijal.
Zhruba v polovině října mi přišla obálka s vytištěnými díly a já jsem se mohl pustit do práce.
Předloha modelu je poměrně velký královský hrad i s kusem kopce pod ním. Ten si můžete sami vyšperkovat posypem a skalami, stejně jako jednotlivá nádvoří. Celek pak bude jistě působit impozantním dojmem. Ale jak již v původním vláknu, zachycující vývoj modelu, napsal Vojta, model na jednoduše zpracovaném terénu taky nevypadá zle a svou členitostí je příjemně vypíchnut.
Krátká historie:
Týřov, dříve nazývaný Angerbach patří k našim stavebně nejpozoruhodnějším hradům. Leží západně od Prahy na Berounsku, zhruba 2km od Skryjí, nedaleko známějšího hradu Křivoklát. Jeho zříceniny leží na strmém ostrohu nad Úpořským potokem.
Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1249, kdy zde král Václav I přijal svého kralevice Přemysla a předáky panské opozice. Z kontextu vyplývá, že hrad v té době už musel být dokončený, nebo alespoň téměř hotový. V držení českých králů byl Týřov do roku 1307, kdy jej obsadil pan Vilém Zajíc z Valdeka. Od roku 1309 měl pak Týřov v zástavě pan Oldřich Pluh z Rabštejna. O významu a pevnosti hradu svědčí, že zde byl v letech 1315-16 vězněn Jindřich z Lipé, vůdce českých pánů, kteří vedli "domácí válku" proti králi Janu Lucemburskému. V roce 1333 vykoupil Týřov ze zástavy budoucí český král Karel IV. a v roce 1360 jej naposledy a pouze na jeden rok dal do zástavy. V jeho zákoníku Majestas Karolina nacházíme Týřov mezi hrady podmíněně zcizitelnými. Týřov pak byl až do roku 1422 v královském držení. Od počátku 15. stol. je hrad postupně zastavován Aleši Holickému ze Šternberka, Habartovi z Adlaru opět Šternberkům a v roce 1450 jej od nich vykoupila nazpět královská komora. Do další zástavy dal hrad roku 1460 Jiří z Poděbrad a to svému královskému sekretáři Joštovi z Einsidle, za kterého proběhla poslední významná přestavba hradu. V roce 1575 je pak Týřov uváděn již jako zámek pustý a připojením ke Křivoklátu definitivně ztrácí svůj význam. V letech 1973 a 1976-84 zde proběhl rozsáhlý archeologický průzkum, díky kterému jej známe poměrně velmi podrobně. Dnes je z něj opět romantická zřícenina s krásným výhledem do údolí Berounky a na místa, kde již Joachim Barrande sbíral svoje trilobity.
A co je na něm tak pozoruhodného? Jedná se o nejlépe dochovanou ukázku tzv. francouzského kastelu u nás. Dalšími stavbami tohoto typu byly např. Konopiště, Džbán nebo Nižbor. Tento typ hradu, je v našich krajích cizí a jeho obranné kvality výrazně předstihly svoji dobu. Jedná se o vícevěžový hrad většinou pravidelného tvaru. Věže, zpravidla kulaté, byly vysunuty před linii hradeb a umožňovaly tak postřelovat pás hradeb mezi dvěmi věžemi křížovou palbou jak z hradeb tak z obou věží - tzv. flankování.
A jak tedy hrad vypadal?
Skládal se ze dvou výškově oddělených částí. Do hradu se vstupovalo z ostrožny přes 14m široký šíjový příkop a parkán. Za parkánovou bránou následovala druhá brána se zajímavým stěžejkovým mostem, kterou se vstupovalo do dolního hradu. Ten měl tvar téměř pravidelného obdélníku se šesti věžemi v rozích a ve středech delších stran. Pozoruhodná byla věž v sv. nároží, která byla doplněna dvěma břity a kde se patrně nacházela studna. K severní stěně byl přizděn mezi věže srub, u jižní zdi stála další budova. Ta byla v 15 století nahrazena hrázděnou budovou. Nad tímto dolním hradem se vypínal horní hrad, který již více odpovídá tradičním českým stavbám. V jeho čele stál mohutný bergfrit, věž která poskytovala poslední útočiště obráncům. Na opačné, nejvíce chráněné straně, byl tzv. donjon, věžovitý palác, který byl charakteristický pro královské hrady. Do horního hradu se vstupovalo po rampě, ze které se dalo vstoupit i do tzv. přihrádku, malého nádvoříčka pod velkou věží. Vstup do horního hradu byl chráněn další francouzskou vymožeností, zvanou chatelet. Je to vlastně malý dvorek, oblopený hradbami se dvěma branami, v rozích chráněný věžicemi. Později byl zastřešen. Hned za ním v rohu horního hradu se nacházel další palác, jehož přízemím se vstupovalo do horního hradu. V rohu u věže byla postavena hradní kuchyně, zrušená již ve 14. stol. V těchto místech bylo později postaveno točité schodiště.
__________________________________________________________________________________________________________
Nyní už tedy k samotné stavbě.
Předně bych chtěl upozornit budoucí stavitele tohoto modelu, aby všude pracovali s co největší přesností. Mě to párkrát drobně ujelo, což se mi ke konci stavby několikrát vymstilo v podobě špatné návaznosti dílů terénu.
Dále doporučuji používat kartonové podlepy a výztuhy všude kde to bude jen trochu možné. Při napojování větších celků a dílů terénu se vám to bude velice hodit.
Začal jsem stavbou vstupního paláce s třetí branou horního hradu.Už tato první stavba je poměrně členitá a svou levou stěnou navazuje na budoucí terén okolí hradu. Proto zde opět upozorňuji na důležitost přesné práce.
Poměrně složitým celkem je pravá věžice s cimbuřím. Tady jsem se rozhodl pomoci si podlepením cimbuří silným kartonem. Kdo se o totéž pokusí se svým modelem, ať si řádně prohlédne návodovky a díly - cimbuří se totiž směrem ven z věžice svažuje dolů. To bylo u mě zdrojem mírných problémů.
Dále je stavba paláce celkem hladká. Pozor je třeba si dát u lepení dřevěné nosné konstrukce a bednění ochozu paláce. Sloupky nosné konstrukce (kce) přijdou nalepit až na bednění.
Schodiště ke vstupnímu paláci je celkem náročnou kcí, kdo chce může si práci zjednodušit tak, že nenalepí jednotlivé schodové stupně.
Druhé nádvoří doporučuji podlepit silným kartonem.
Následovala stavba bergfritu se schodišťovou věžicí. Ten se pomocí malé zídky připojí ke vstupnímu paláci. Jelikož na bergfrit navazuje vnější terén, severní hradba a celkem složitý celek přihrádku, je zde opět na místě připomenout pečlivou práci při osazování k terénu druhého nádvoří. Velmi dbejte na to, aby byl bergfrit osazen svisle (rovnoběžně se svislicemi vstupního paláce). Dále stavba strážnice a hospodářské budovy, kde je opět důležité, díky návaznosti na hradbu, dodržet rady a pokyny v návodu.Už se pomalu začíná rýsovat hmota horního hradu.
Zbrojnice je poměrně malá, zato však časově náročná stavba. Spousta oken a dveří, střecha zasahující do jižní hradby a složité schodiště slibují slušnou porci zábavy a vyžadují kýbl nervů. Zejména pak její osazování do terénu a doplnění schodiště o zábradlí. Schodiště si pak zase můžete zjednodušit vypuštěním schodových stupňů. Odpočinkovou stavbou je těleso donjonu. Alespoň do chvíle, než se dostanete ke schodišti. Ty patří celkově k těm nejnáročnějším (spíše časově) kcím, se kterými se na Týřově setkáte. Toto schodiště jsem ale osazoval až po vlepení donjonu do terénu.Ještě před osazením tělesa donjonu jsem ale nalepil terénní nerovnost pod schodištěm.
Když jsem osadil všechny hlavní budovy horního hradu, začal jsem ho postupně uzavírat severní a jižní hradbou. Tady opět zmiňuju přesnost a pečlivost při práci a doporučuju zvážit, alespoň tady, jejich podlepení silným kartonem. To se bude později hodit při osazování dílců terénu.
Následovala stavba přihrádku. Tady oceníte předchozí pečlivost při osazování bergfritu. Hradba tvaru "L" vám tak lehce přilehne k bergfritu. Zde do stavby vstupují flankovací věže. Celkem jich je šest a jejich konstrukce je, až na jednu, zcela stejná. Takže se tu vyblbnete s vykružovadlem 
Dalším náročnějším celkem je hradba přihrádku s cimbuřím, přiléhající k náspu vedoucímu pod padací most třetí brány. Opět jsem si zde vypomohl kartonem abych si zajistil tuhost stěny pro osazení budovy prukrabství.
Dále přišlo na řadu přilepení plochy prvního nádvoří. Tady se nejvíc projeví to, jak přesně jste pracovali.V tuto chvíli jsem pod nádvoří hradu a přihrádku nalepil bloky, zvedající hrad do konečné výšky nad podložku. Ty je však nutno zkrátit o sílu případného podlepení terénů.
Purkrabství jsem zase vydatně vyztužil kartonem. K němu totiž těsně přiléhá druhá flankovací věž, severní hradba a stáje.Mezitím jsem dokončil horní hrad, sestavením hrázděného patra a střechy donjonu a nalepením podsebití a malých arkýřových věžiček na lomech hradeb.
Podsebití hradeb je asi tou časově nejnáročnější prací na Týřově. Nášup malých okýnek je slušnej nápor na nervy (alespoň na moje
). Proto jsem to, po slepení několika kontrolních okének, řešil vyřezáním otvorů oken a začerněním rubu dílů podsebití. 
Jako příklad vyztužování konstrukcí jsem vybral stáje
Pravé křídlo prvního nádvoří se už pomalu začíná uzavírat stájemi, severní hradbou a nápadnou první flankovací věží V tomto stavu jste si někteří mohli hrad prohlédnout na soutěži v Neratovicích. Tam mi taky Knox oznámil zkrácení termínu z původního konce prosince na jeho začátek 
Levé křídlo prvního nádvoří se začne uzavírat postupným osazováním 4., 5. a 6. flankovací věže, hradbami které je spojují a přiléhající další hospodářské budovy.
Začal jsem malou hradbičkou spojující vstupní palác se 4. flankovací věží. Tady se opět projeví pečlivá práce.Mě tu malinko nesedl terén prvního nádvoří a odtlačil mi 4. fl. věž od hradbičky. Proto jsem to vyřešil jinak. slepil jsem si nejprve 4. a 5. flankovací věž spolu s první hradbou do celku a teprve ten pak lepil k terénu postupně od hradbičky. Celou "montáž" mi ještě ztěžoval fakt, že na hradbě je nalepeno monstrózní dřevěné schodiště (to lze opět zjednodušit) s podlahou těsně navazující na levou věžici vstupního paláce.
na 5. flankovací věž navázala hospodářská budova zezadu uzavřena jižní hradbou a celek doplnila 6. flankovací věž
Čelní stranu nádvoří a celého hradu nám uzavře hradba s druhou bránou. Pro ty kteří se rozhodli nezjednodušovat si práci, je stavba brány ztížena průchodem a poměrně složitým portálem pro stěžejkový most (ten lze navíc udělat i pohyblivý). Naopak těm, co jdou cestou maximálního vyztužování a podlepování budov, se práce trochu usnadní 
Hrad máme uzavřen a přichází "klempířina" ve formě osazování velkých dílů terénu.Tady se notně projevila má nepřesnost. Jednotlivé díly na sebe sice pasovaly dobře, ale v návaznosti na hrad jsem je musel upravovat (slepováním jednotlivých sestav mi totiž hrad asi o 2-3mm nabyl do délky a problém byl na světě.
Když byl hrad na kopci, zbývala už jsem parkánová jižní a východní hradba s baštami a první branou.To už byl celkem kalup na termín, proto jsem moc fotek nedělal. Dávám sem teda až fotky hotového hradu.
A ještě náhled titulní stránky jak by měla vypadat po vydání modelu
Jaký byl celý osud vzniku této vystřihovánky se můžete dočíst ZDE
