EDIT: Stavba dokončena. Zahájení 30.5.2010, práce dokončena 14.6.2010 večer.
Historie objektu:
V Dalimilově kronice se píše, že po bitvě na Moravském poli, někdy okolo r. 1280, náležel k odpůrcům Braniborů ve východních Čechách také Drslavic Mutina Skuhrovský. Zda ale již Mutina sídlil na hradě Skuhrově, který by předtím založil, nevíme. Brzy nato přešel Skuhrov do rukou moravských pánů z Meziříčí, což dokládá zápis z r. 1303, kdy se po Skuhrově psal Tas z Meziříčí. V rukou Tasovců zůstal hrad a panství Skuhrov do r. 1387, kdy je Jan z Meziříčí prodal spolu s hradem Rychmberkem Půtovi z Častolovic a Bočkovi z Kunštátu a Poděbrad; ještě v devadesátých letech 14. století se Půta stal ve vztahu ke Skuhrovu jediným držitelem. Osudy hradu od husitských válek neznáme. Páni z Častolovic vlastnili skuhrovské zboží do r. 1440, r. 1454 daroval král Ladislav Pohrobek hrady Skuhrov a Rychmberk jako odúmrť Zdeňkovi Konopišťskému ze Šternberka, který svá vlastnická práva vzápětí ? r. 1455 ? převedl na Jiřího z Poděbrad. V jakém byl tehdy skuhrovský hrad stavu, nevíme. Někdy v 15. století však jistě zpustl; když bylo totiž panství r. 1495 prodáváno Vilémovi z Pernštejna, připomíná se už jen městečko Skuhrov a r. 1558 je hrad Skuhrov výslovně označen jako pustý.
Exteriér, stavební vývoj:
Hrad Skuhrov stával na ostrohu nad říčkou Bělou nad stejnojmennou obcí. Jižní konec ostrožny odděluje od návrší s kostelem na severu příkop, který se spolu s vnějším valem táhne po západním úbočí a končí na jihovýchodě. Pouze na východě, kde je svah velmi strmý, nebylo příkopu ani valu zapotřebí. Za příkopem se na severu rozprostírá obdélné předhradí, v jehož severovýchodním koutě bývala (podle starší literatury věžovitá) brána. Za čelní hradbou stávala obdélná budova. Od mírně lichoběžného jádra na jihu, které po obvodu vymezovala silná hradba, odděloval předhradí široký šíjový příkop. Podoba budov vlastního hradu je nejasná, nejspíš se však jednalo o obvodovou zástavbu na minimálně jižní a východní straně. Existence okrouhlého bergfritu v severovýchodním nároží, kterou předpokládá starší literatura, dnes není průkazná.
Současný stav:
Zděným pozůstatkem hradu Skuhrova jsou trosky obvodové hradby jádra, jenž zvláště na západě dosud dosahují značné výšky. Z hradních budov se dochovaly jen reliéfní náznaky, mimo jiné i proto, že současná úroveň terénu v jádře je kvůli suti vyšší než středověká. Dobře dochované jsou i hradní příkopy, přes něž byly v době nedávné postaveny mosty. R. 2001 byla na hradišti zřízena dřevěná rozhledna.
(převzato ze serveru http://www.castles.cz/)
_________________________________________________________
Model
Model má rozsah 4 A4 strany + asi 2,5 strany návodu. Vzhledem k měřítku 1:300 jsou zredukovány plastické detaily na minimum, takže žádná krabičková okna ani dveře, ale jinak klasická vyškovánka.
Stavba:
Stavbu jsem zahájil podle návodu vstupní branou. Narazil jsem na dost zásadní (nejspíš, snad to nebyly moje gramlavé ruce
) konstrukční chybu. Vypadá to, že těleso průjezdu je po slepení asi o 1-2 mm širší, než by mělo být a na věži vzniká z obou vnějších stran dost nepříjemná výduť. Vzhledem k následným komplikacím při výrobě terénu jsem je zkoušel všemi možnými způsoby vyrovnat. Výsledek posuďte sami - zkrátka jsem srovnal vnější stěnu za cenu prohnutí uvnitř, které ale naštěstí nebude patrné.
Další postup: Budova purkrabstí hradu
Poněkud obtížnější na přesnost lepení a hlavně rychlost, protože velký díl (tuším č.12, obsahující střechu i obrannou chodbu) se musí lepit najednou. Tady jsem se dopustil první větší chyby, kdy se mi nepodařilo rovně přilepit podbití na vnější straně hradby a to mi jde teď místo do pravého úhlu spíš pod úhlem tak 100 stupňů (nafotit se mi to pořádně nepodařilo, tak bez fotky).
Následovalo slepení s věží a přilepení nádvoří (díl 16). Všechno smaozřejmě během stavby podlepuju svým tradičním postupem karton 2 mm + oboustranná páska, takže se mi nic nekroutí.
Pokračuju slepením velké hradby s brankou do horního hradu. Tady je třeba notná dávka přesnosti, aby byla hradba rovná a pravoúhlá a ještě navíc aby pasovala "síla zdi" průchodu jak má. Z tohoto důvodu jsem podstatně zredukoval chlopně hlavního dílu a vlastně jsem spíš dílem oblepil kartonové těleso. Vlepení síly zdi jsem nechal až na závěr kompletace a kupodivu mi pasoval +/- přesně.
Následovala kompletace dolního hradu přilepením hradby k nádvoří a uzavření poslední budovou (stáje?). Dolní hrad je dokončený, pouštím se do terénu nádvoří. Experimentuju s modelářskou hmotou "KERAplast" (snad se to nebude brát jako reklama). Vypadá vcelku použitelně, zatím jsem vyrobil malou terénní bouli na nádvoří (hraju si s myšlenkou na tomto kopečku postavit šibenici
) a pár skalek u hradby. Hmota je bílá, ale dá se natírat jakýmakoliv vodovkma a schne na vzduchu. Jediný zápor je, že má tendenci se na okrajích od papíru odlupovat, to jsem ale vyřešil přetřením herkulesem a drží jako přibitá. Terén je zatím hotový tak z 30%, chybí posyp jemně přeosívanými pilinami, takže nekamenujte za flekaté nádvoří
Zatím jsem, v rozporu s návodem, nelepil střechu věže, nejsem si jistý, jestli ještě nebudu potřebovat přístup dovnitř, a drobné doplňky (prevéty, komíny, podsebití hradeb.
. Horní chlopeň dílu 1 zbytečná!
čárnul jsem tam štětcem a vypadá to jako zásah po dělové kouli. Přetírat to už radši nebudu...
Na keramickou hmotu jsem natřel hodně zředěnou šedo-hnědou temperu. Vůbec nevadí nepřesné domíchávání a fleky.
)