Důlní přepravníkový nakladač PNH-5/ABC,Ladislav Badalec/1:32
Napsal: pon 30.11.2015 16:08
Po dlouhé době Vás zdravím kolegové...
Po rok a půl trvající přestávce způsobené průběžně nedostatkem času, místa, chuti, nálady,...no prostě krize pro lepení, jsem se donutil v provizorních podmínkách zasednout a zjistit, jestli to ještě umím Po chvíli brouzdání a přemýšlení jsem se dohrabal k několika starším kouskům z ABC, mezi nimi i k této ,,důlní potvoře,, , kterou jsem se kdysi neúspěšně pokoušel sestavit, coby netrpělivé dítko pod tátovým dohledem... Pozůstatky původního stroje jsem bohužel již nedohledal, tak tedy přejděme rovnou k nakladači PNH-5 Mk.II
Při stavbě jsem se v podstatě držel návodu, do žádných úprav se nepouštěl, prostě taková ,,retrostavba,,
Začal jsem zadní částí stroje. Drobotinu v podobě ,,krabiček jsem oproti návodu na základ nalepil ještě před uzavřením podlahovým dílem, mohl jsem si je tak zevnitř lépe přitisknout k celku
Začerňovaní dílů z rubové strany jsem řešil polepením barevným papírem, jednak jsem se vyhnul kroucení dílů a celek se částečně i zpevnil
Tento postup jsem opakoval i u dalších dílů...
Pokračoval jsem krytem motoru...rám je z nařezaných, obroušených a natřených špejlí, v rozích seříznutých pod úhlem a s lepených (na pohled se mi toto zdálo lepší, než je lepit k sobě na kolmo), kryt opět místo barvení podlepen barevným papírem. Patřičnou žlutou jsem neměl, tak jsem zvolil šedou, výsledek nevypadá nejhůř, tedy doufám
A tím dokončená zadní část...
K zadní části jsem ještě zpracoval dva vzduchojemy. Rozhodl jsem se je sestavit pěkně ,,po staru,, za použití zoubků. Nu, papír už také něco pamatuje a tak po nařezaní a stočení mi místo úhledného válečku vznikl spíše takový, nějaký, no zkrátka ,,kolikzoubků-tolikaúhelník,, a tak jsem na příště podobné díly řešil lehkým navlhčením a vložením stočeného proužku papíru. A teď už honem k přední části tohoto monstra. Vnitřek opět vylepen barevným papírem, zde zatím přední část, později došlo i na zbytek
Kryt spodní části jsem opět dolepil až po osazení drobotiny...
A vzhůru k lopatě a zdvihacímu mechanismu...
Zde jsem provedl drobnou, estetickou úpravu. Po přilepení díl na svém místě vypadal tak jak vypadal a jelikož je dost na očích, přelepil jsem jej kouskem papíru a následně přetřel temperou. Není to žádný zázrak ale vypadá to o malinko lépe
A tady už hotový mechanismus sklápění a zdvihání lopaty. Musím říct, že legrace to rozhodně nebyla, ale vše se dalo poměrně dobře sestavit. Nicméně v době kdy jsem se o model pokoušel poprvé, bych funkčí ústrojí dohromady rozhodně nedal. Jediné úpravy, kterých jsem se zde dopustil spočívaly v podlepení dílů, kdy držáky na zadní straně lopaty, ,,vahadle,, a pístnici jsem podlepil čtvrtkou a díly ramen a táhlo lopaty pak 1 mm kartonem. Osy a píst tvoří 2mm páratka...
Poslední etapou byly kola, zde vlastně ani není co psát. Po nasazení a spojení kol technickými otvory, osazení drobností jako světla, hasící přístroje a vytvoření pracoviště strojníka jsou obě půlky připravené ke spojení do celku
A zde již hotová mašina. Asi poslední a vlastně v podstatě jedinou úpravou bylo nahrazení ovládacích pák špendlíky s hlavičkou z Herkulesu Drobný problém pak nastal při pokusu o sestavení stroje, ač nevidím kde by mohlo co ,,ujet,, po spojení osami nebyly obě poloviny vodorovně s podložkou, ale v prostřed zalomené. Nechtělo se mi už do ničeho řezat, tak jsem problém vyřešil posunutím horního čepu o kus zpět a zamaskováním původního otvoru hlavičkou z párátka...všímavé oko si toho jistě všimne na poslední fotce prostoru strojníka
Co dodat? Přesně tohle jsem potřeboval...zalepit si. Bez velkého přemýšlení, vylepšovaní, složitostí, jen sednout ke stolu a chvíli bezstarostně lepit. Navíc jsem si splnil restík z mládí ...A už jsem si připravil další, takže brzy na shledanou
Po rok a půl trvající přestávce způsobené průběžně nedostatkem času, místa, chuti, nálady,...no prostě krize pro lepení, jsem se donutil v provizorních podmínkách zasednout a zjistit, jestli to ještě umím Po chvíli brouzdání a přemýšlení jsem se dohrabal k několika starším kouskům z ABC, mezi nimi i k této ,,důlní potvoře,, , kterou jsem se kdysi neúspěšně pokoušel sestavit, coby netrpělivé dítko pod tátovým dohledem... Pozůstatky původního stroje jsem bohužel již nedohledal, tak tedy přejděme rovnou k nakladači PNH-5 Mk.II
Při stavbě jsem se v podstatě držel návodu, do žádných úprav se nepouštěl, prostě taková ,,retrostavba,,
Začal jsem zadní částí stroje. Drobotinu v podobě ,,krabiček jsem oproti návodu na základ nalepil ještě před uzavřením podlahovým dílem, mohl jsem si je tak zevnitř lépe přitisknout k celku
Začerňovaní dílů z rubové strany jsem řešil polepením barevným papírem, jednak jsem se vyhnul kroucení dílů a celek se částečně i zpevnil
Tento postup jsem opakoval i u dalších dílů...
Pokračoval jsem krytem motoru...rám je z nařezaných, obroušených a natřených špejlí, v rozích seříznutých pod úhlem a s lepených (na pohled se mi toto zdálo lepší, než je lepit k sobě na kolmo), kryt opět místo barvení podlepen barevným papírem. Patřičnou žlutou jsem neměl, tak jsem zvolil šedou, výsledek nevypadá nejhůř, tedy doufám
A tím dokončená zadní část...
K zadní části jsem ještě zpracoval dva vzduchojemy. Rozhodl jsem se je sestavit pěkně ,,po staru,, za použití zoubků. Nu, papír už také něco pamatuje a tak po nařezaní a stočení mi místo úhledného válečku vznikl spíše takový, nějaký, no zkrátka ,,kolikzoubků-tolikaúhelník,, a tak jsem na příště podobné díly řešil lehkým navlhčením a vložením stočeného proužku papíru. A teď už honem k přední části tohoto monstra. Vnitřek opět vylepen barevným papírem, zde zatím přední část, později došlo i na zbytek
Kryt spodní části jsem opět dolepil až po osazení drobotiny...
A vzhůru k lopatě a zdvihacímu mechanismu...
Zde jsem provedl drobnou, estetickou úpravu. Po přilepení díl na svém místě vypadal tak jak vypadal a jelikož je dost na očích, přelepil jsem jej kouskem papíru a následně přetřel temperou. Není to žádný zázrak ale vypadá to o malinko lépe
A tady už hotový mechanismus sklápění a zdvihání lopaty. Musím říct, že legrace to rozhodně nebyla, ale vše se dalo poměrně dobře sestavit. Nicméně v době kdy jsem se o model pokoušel poprvé, bych funkčí ústrojí dohromady rozhodně nedal. Jediné úpravy, kterých jsem se zde dopustil spočívaly v podlepení dílů, kdy držáky na zadní straně lopaty, ,,vahadle,, a pístnici jsem podlepil čtvrtkou a díly ramen a táhlo lopaty pak 1 mm kartonem. Osy a píst tvoří 2mm páratka...
Poslední etapou byly kola, zde vlastně ani není co psát. Po nasazení a spojení kol technickými otvory, osazení drobností jako světla, hasící přístroje a vytvoření pracoviště strojníka jsou obě půlky připravené ke spojení do celku
A zde již hotová mašina. Asi poslední a vlastně v podstatě jedinou úpravou bylo nahrazení ovládacích pák špendlíky s hlavičkou z Herkulesu Drobný problém pak nastal při pokusu o sestavení stroje, ač nevidím kde by mohlo co ,,ujet,, po spojení osami nebyly obě poloviny vodorovně s podložkou, ale v prostřed zalomené. Nechtělo se mi už do ničeho řezat, tak jsem problém vyřešil posunutím horního čepu o kus zpět a zamaskováním původního otvoru hlavičkou z párátka...všímavé oko si toho jistě všimne na poslední fotce prostoru strojníka
Co dodat? Přesně tohle jsem potřeboval...zalepit si. Bez velkého přemýšlení, vylepšovaní, složitostí, jen sednout ke stolu a chvíli bezstarostně lepit. Navíc jsem si splnil restík z mládí ...A už jsem si připravil další, takže brzy na shledanou