Liebherr 586 2Plus2 / mory & iconmaster / 1:32
Napsal: úte 7.8.2012 20:10
Zdravím Vás všechny.
Po divokém půlroce s různými osobními problémy, které ještě nejsou ukonce, jsem zase dostal chuť k lepení. Je to takový relax.
Odnesl to tento krásný model nakladače, který jsem si poctivě stáhnul
Model jsem prohnal kopírkou a zmenšil na mé oblíbené měřítko 1:32. Ne že by mne pětadvacetina nelákala, ale nehodil by se mi k žádnému modelu.
Mé výmluvy na obtížnou zpracovatelnost detailů u menší verze mi zhatil excelentní stavbou slovenský kolega pisho66, který model parádně spáchal v měřítku 1:50.
Při přestavbě bytu jsem si konečně udělal modelářský stůl, který má v zadní části poličky s uzavíratelným víkem. Jen poklidím nářadí a odstřižky a pak to celé zavřu. Je to docela pohodlné.
Neplánuji žádnou divočinu, spíše se budu pomalu držet návodu a lepit dle navrženého postupu. Každý celek ještě stříknu šedým základem a přebrousím. Mé obavy nejsou ani z oblých ploch, ale nemám rád monotónní práci, jako třeba dezén. Nu což. Trpělivost růže přináší ...
Ohledně síly podlepování dílů vzhledem ke zmenšení na 1:32 není zásadní problém. Musím říci, že díly sedí dobře a se sílou papíru je chytře počítáno...
Takže jsem začal jako každý rámem. Podlepovačky - zásadně Kores, dva podlepené díly, které patří k sobě, spojuji vteřiňákem. Poskládáno, slepeno, čeká na nástřik.
Jak jste kolegové stříkali díly - mám spreje, ale některá zákoutí při stříkání základu byla těžce dosažitelná - třeba přední díl rámu. Dobarvovali jste štětcem?
Obecně je rám a rameno makačka z hlediska věčného podlepování. Díly podlepené 2mm se už moc dobře nevyřezávají, zvláště oblé hrany, ale dal jsem to...
Slícování některých dílů mne malinko zlobilo, nikdy nevyříznu dva díly úplně stejně.
Takže příště, dělám nápravy.
Po divokém půlroce s různými osobními problémy, které ještě nejsou ukonce, jsem zase dostal chuť k lepení. Je to takový relax.
Odnesl to tento krásný model nakladače, který jsem si poctivě stáhnul
Model jsem prohnal kopírkou a zmenšil na mé oblíbené měřítko 1:32. Ne že by mne pětadvacetina nelákala, ale nehodil by se mi k žádnému modelu.
Mé výmluvy na obtížnou zpracovatelnost detailů u menší verze mi zhatil excelentní stavbou slovenský kolega pisho66, který model parádně spáchal v měřítku 1:50.
Při přestavbě bytu jsem si konečně udělal modelářský stůl, který má v zadní části poličky s uzavíratelným víkem. Jen poklidím nářadí a odstřižky a pak to celé zavřu. Je to docela pohodlné.
Neplánuji žádnou divočinu, spíše se budu pomalu držet návodu a lepit dle navrženého postupu. Každý celek ještě stříknu šedým základem a přebrousím. Mé obavy nejsou ani z oblých ploch, ale nemám rád monotónní práci, jako třeba dezén. Nu což. Trpělivost růže přináší ...
Ohledně síly podlepování dílů vzhledem ke zmenšení na 1:32 není zásadní problém. Musím říci, že díly sedí dobře a se sílou papíru je chytře počítáno...
Takže jsem začal jako každý rámem. Podlepovačky - zásadně Kores, dva podlepené díly, které patří k sobě, spojuji vteřiňákem. Poskládáno, slepeno, čeká na nástřik.
Jak jste kolegové stříkali díly - mám spreje, ale některá zákoutí při stříkání základu byla těžce dosažitelná - třeba přední díl rámu. Dobarvovali jste štětcem?
Obecně je rám a rameno makačka z hlediska věčného podlepování. Díly podlepené 2mm se už moc dobře nevyřezávají, zvláště oblé hrany, ale dal jsem to...
Slícování některých dílů mne malinko zlobilo, nikdy nevyříznu dva díly úplně stejně.
Takže příště, dělám nápravy.